„Je to v podstatě velice smutný příběh, protože Ukrajina na tom byla před těmi pětadvaceti lety v podstatě nejlíp ze všech postsovětských zemí. Když srovnáme její situaci třeba s Pobaltím nebo s Polskem, tak na tom Ukrajina byla lépe. Ale postupně došlo k pětadvaceti letům chudnutí a došlo to až k válce, kterou vidíme dnes,“ zahájil smutný popis Bašta.

Federalizace Ukrajiny je jedinou cestou, míní Bašta

Připomněl také, že klesá ekonomická výkonnost a ze země odešly už miliony lidí. Host má za to, že za to může setrvání sovětských aktérů u moci. Sovětské politiky vystřídali komsomolci, ale jinak se až donedávna vlastně nic nezměnilo. Zásadní vliv získali oligarchové, kteří svou zemi devastovali, a je lhostejné, zda šlo o oligarchy proruské či jiné. Během tzv. oranžové revoluce se do čela země postavili politici, kteří za zmíněné chudnutí země nesli spoluzodpovědnost. To platí. Pokud se to má změnit, je třeba, aby se k moci dostali demokratičtí politici, a ne oligarchové, kteří tam jsou teď.

Pro válku v Donbasu má jasné vysvětlení. „Tady je problém v tom, že tady na sebe narazily dva vypjaté nacionalismy, jeden ukrajinský a jeden ruský,“ konstatoval. Ukrajina sama o sobě je navíc rozdělenou zemí. Východ je proruský, západ spíše evropský. Bašta si jako historik a archeolog klade otázku, co toto rozdělení vyvolává, když vezmeme v úvahu, že uvedená linie v prostoru existuje už sedm tisíc let. „Teď podle mého názoru existuje jediná šance, a to je federalizace Ukrajiny, což ale současné vedení v Ukrajině nechce slyšet,“ doplnil Bašta. Federalizace Ukrajiny ještě neznamená rozpad země. Pro zmíněnou východní část by podle Bašty nebylo výhodné, kdyby se stala součástí Ruska. „O to ostatně nestojí ani ruský prezident Vladimir Putin.“  

U Krymu jsem optimista

Pokud jde o Krym, Bašta chce počkat, až bude více informací o údajných přípravách k teroristickým útokům na poloostrově. „Tam existují indicie, že šlo o členy dobrovolnických praporů, které byly začleněny do ukrajinských jednotek, ale je otázka, jak loajální jsou,“ konstatoval Bašta. Zdá se mu nereálné, že Rusko přes Krym zaútočí na Ukrajinu či Ukrajina na Krym. „Tady bych byl optimistický,“ prohlásil.

To prý však nic nemění na tom, že se Rusko Krymu nehodlá vzdát. Existovala zde totiž obava, že by na Krymu mohla vzniknout základna NATO. „A pak je taky Krym záležitost pravoslaví, protože tam došlo ke křtu cara Vladimíra,“ doplnil Bašta. Nesmíme také zapomínat na to, že po mnoha letech došlo k rozšíření ruského území, na což Rusové slyší.

Odlišná situace ale panuje na Donbasu, kde stále existuje velké napětí, minské dohody nejsou zcela dodržovány. Místo toho přibývají mrtví.

Nakonec došlo i na vztahy Ruska a USA. Donald Trump si je zřejmě vědom, že jsou v něčem americko-ruské vztahy horší, než byly za studené války. Otázkou ovšem je, zda by případné americké uznání anexe Krymu Ruskem zlepšilo vztahy obou velmocí. „To by záleželo na tom, co by za to Američané chtěli,“ uzavřel své vystoupení Bašta.