Problémem, který má FTV Prima s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za mediálním děním uplynulého týdne. „Rada usoudila, že Primou odvysílaná reportáž o tom, v jakém humusu žijí anarchisté v centru Klinika na pražském Žižkově a na jak zvláštní účely hodlají jejich představitelé věnovat finance provázející cenu pro neziskové organizace, tedy na podporu militantních bojůvek s rudou rétorikou, za niž by se asi styděl i Kropotkin, pokud tedy někdo z té Rady tuší, kdo to byl, zkrátka není vyvážená a objektivní a obsahuje hodnotící prvky uvnitř zpravodajství,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Sám připouští, že to možné je. „Některé věci jsou tak zřetelné – nepořádek, nápisy, stav osazenstva – že jsou samy sobě komentářem, ani na to netřeba sympatické tváře paní redaktorky. Co je však děsivé, že se ta rada rozhodla už nebýt jen správním orgánem, který dohlíží na dodržování zákona ve vysílání a na rozdělení kmitočtového spektra, což jsou přesně ty dvě povinnosti, kvůli nimž ta rada je vůbec na světě, nýbrž že překročí onu svůdnou a zrádnou hranici a stane se cenzorem, který určuje, co a jak se smí vysílat, a co ne,“ upozorňuje mediální analytik.
Ve velké mediální radě už zasedá plno politiků
Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) považuje vůbec za speciální případ. „Bývaly časy, kdy v ní zasedali odborníci na média a profese s nimi spojené. Protože jsem byl členem jedné takové rady, mohu posloužit osobní vzpomínkou, například na děkana Fakulty elektrotechniky ČVUT profesora Jana Uhlíře, na filmového historika Jiřího Novotného, na dlouholetého televizáka Martina Muchku, na mediální právníky Alenu Mackovou či Pavla Foltána, na redaktora a básníka Františka Schildbergera a dalo by se pokračovat. Dokonce i v radě, která následovala po té naší, jste mohli občas potkat lidi mající k mediálnímu prostředí bližší vztah, třeba televizní scenáristku Katarínu Vaculíkovou či spisovatelku Evu Kantůrkovou,“ připomíná Petr Žantovský.
Nicméně už v této radě začali převažovat politicky definovaní radní, jejichž kompetence byla především partajní. „Začali se v ní objevovat bývalí ministři, poslanci, senátoři. V tomto trendu pokračuje i rada dnešní. Pohleďme na její členstvo: Václav Jehlička, bývalý ministr a senátor, Václav Mencl, bývalý náměstek ministra, poslanec a senátor, Richard Svoboda, bývalý primátor Brna a senátor, Dagmar Zvěřinová, bývalá senátorka, Radka Burketová, bývalá mluvčí ministerstva, Ivan Krejčí, divadelní režisér, ale také bývalý volební manažer a asistent poslance, Marek Poledníček, bývalý předseda krajského výboru strany a zastupitel a radní za tuto stranu,“ poukazuje mediální odborník.
Naplnění dochází výrok rozhlasového magnáta
Přece jen se však najdou i v nynějším složení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání výjimky. „S médii něco opravdu vážněji do činění z dnešních radních měli jen tito: Milada Richterová, bývalá rozhlasová a televizní redaktorka, Dana Jaklová, bývalá rozhlasová redaktorka, Martin Bezouška, filmový scenárista a bývalý programový ředitel TV Prima a České televize, Jana Kasalová, bývalá programová ředitelka TV Prima a ČT, dnes ale také poradkyně Úřadu vlády a Ministerstva vnitra. Zvláštností a výjimkou je právník Daniel Novák, de facto radní z profese, zasedá v RRTV už ve třetím mandátu,“ podotýká Petr Žantovský.
Vzpomíná si, jak v dobách, kdy byl radním, tak jemu a jeho kolegům někdy kolem roku 2000 říkával s lehkou ironií rozhlasový magnát Michel Fleischmann: „Vy nejste Rada pro vysílání, nýbrž Rada proti vysílání.“ Teprve nyní se však jeho slova stávají prorockými a naplňují se v nečekaně vrchovaté míře. „My jsme s Fleischmannem tehdy měli spor naprosto nepodobný dnešní kauze Klinika. Dostal od Rady pokutu za vysílání erotického talk show jedné herečky v dopoledních hodinách na jednom z jeho rádií. Nešlo tedy o sám obsah, ale o jeho načasování, zákon stanoví pro podobný typ obsahů limit 22 hodin večer a později. Fleischmann tehdy prostě zkoušel naši trpělivost. Byla to docela milá hra, nahlédnuto dnešníma očima. On získal svoji sledovanost a my dostáli zákonu,“ vysvětluje mediální analytik.
Rada se rozhodla, že bude určovat, co je politicky vhodné, a co nikoli
Ten dnešní problém s Klinikou je však jiného druhu. „Rada se rozhodla, že bude určovat, co je politicky vhodné, a co nikoli. A protože Radu ovládá dlouhodobě spíše duch a filosofie blízké dnešní socdem garnituře – předseda Krejčí je přece dlouholetý souputník ministra zahraničí Zaorálka – je zřejmé, jakým způsobem bude Rada ovlivňovat vysílané obsahy. Právě jsme toho svědky. A stále očekávám, kdy se někde dočtu nějaké stanovisko nátlakových partiček typu Svobodu médiím, pro které by přece právě toto politické zasahování do mediálních obsahů mělo být červeným hadrem. Ale nemohu se dočkat. Proč asi? Odpověz si každý sám,“ doporučuje Petr Žantovský,
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník