„Jsem zvědavá, kdo (ne)odolá pokušení a označí útoky v Petrohradu za dílo Kremlu – to je totiž v současných podmínkách zcela nedoložitelná spekulace či dojem hraničící s konspiračními teoriemi... A tedy tím, co se označuje často za ‚propagandu‘ a ‚fake news‘. Mám trochu obavu, že Petrohrad odhalí, že tímto neduhem netrpí jen jedna strana názorové barikády, ale i ta druhá. Tvrdá fakta jsou ta, že na to žádné důkazy nejsou a dovolím si říct, že nebudou (tedy v dohledné době, třeba v roce 2100 ano). Jiná věc je, že se ta tragédie nejspíš politicky využije. To ovšem zase není důkaz o konspiraci, ale spíš běžná politika podle hesla ‚kontroluj vyprávění‘,“ uvedla Sušová-Salminen.

V komentáři ji následně upozornil Petr Suchánek na to, že Česká televize již toto zahájila. „Šťáhlavský a spol.,“ napsal. 

Sušová-Salminen se nad tím pozastavila. „Vážně? Ale to je přece spekulačka jak dělo. Prezentují to aspoň jako spekulaci?“ zeptala se. Suchánek odvětil, že zhlédl jen kousek a stačilo mu to. 

„Holt se ani nesnaží tu zášť skrývat... Ale tohle přesně lidem dojde a pak se nemůžou divit konspiracím z druhé strany,“ dodala Sušová-Salminen. Další z diskutujících pak v této souvislosti zmínil, že má velké pochopení pro Zemana, že se s redaktory ČT přestal bavit. „Protože tohle je novinářské dno,“ napsal Pavel Tenora. 

„To bohužel je základní selhání, a jak říkám, sami tím podkuřují tomu, co pak kritizují,“ dodala Sušová-Salminen.

„Ale to, že budeme mít (nebo taky ne) důkazy za 80 let, přece nemůže vytěsnit spekulace. Patří k věci, k životu a zvláště k politice. Politika je ‚hra o moc a s mocí‘ (Kosík) a nevylučuje vůbec nic. Jde přes mrtvoly, účel světí prostředky. To máme šoupnout pštrosí hlavičky do písku a říkat si: ‚Hlavně, že jsme zůstali seriózní?‘ Nikdy neuvěřím, že ty činžáky v Moskvě v roce 2000 sejmuli Čečenci. Aniž bych ovšem explicitně tvrdil, že je odpálil Putin. Prostor pro legitimní spekulaci tady však musí zůstat,“ zareagoval na diskuzi komentátor Martin Hekrdla. 

„V informačním prostoru, kde vládne drsná ideologická válka, ve které se jedna strana stylizuje do spravedlivých, normativních, normy nesoucích a hypermorálních křižáků, to asi už tak jednoduché nebude. Pak taková spekulace je prostě jen apriorní odsudek, ladění na jednu strunu a oni křizáci jsou jenom pěšáky v – ano – té nemilosrdné politice a v té je jedno, kdo to udělal, záleží jen na tom, jak to bude využito... Tak doufám, že i tito všichni spekulanti to svým divákům poctivě sdělili,“ poznamenala Sušová-Salminen.

„Naznačovat, že si to v tom Petrohradu zinscenovali sami, je asi stejnej stihomam, jako že dvojčata nechala sestřelit CIA. Nemohly by se tyhle dvě paranoidní party vzájemně anihilovat?“ zareagoval velmi rázně europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Jednou z těch, kdo o těchto spekulacích obšírněji hovořil v České televizi, byla komentátorka Lidových novin Petra Procházková.

„Během dnešního dne jsem zaznamenala v ruských médiích zhruba čtyři verze, mimo jiné i verze KGB, dnes FSB. Máme tu jeden nepříjemný precedens z minulosti, kdy v roce 1999 se hovořilo o tom, že ruské tajné služby způsobily teroristický útok v Moskvě na činžovní domy. Člověk, který to tvrdil, Litviněnko, byl pak jinými agenty zavražděn,“ řekla ke spekulacím Procházková.

„Je fakt, že se v Rusku konaly poměrně velké protesty a demonstrace. Jsme rok před prezidentskými volbami a bezpochyby Vladimir Putin znervózněl, zpanikařil. I kdyby to byl skutečně Islámský stát, kdo provedl útok, tak jistou výhodu pro Kreml vidím. Je totiž možné říci, že není čas se shromažďovat a protestovat, je možné kontrolovat internet a další. Teroristický útok lze využít jak ve vnitřním prostředí Ruska, tak v zahraničí,“ dodala.