Uznávání antigenních testů, které jsou méně přesné, ale rychlejší a levnější než PCR testy, se aktuálně řeší například pro pendlery jezdící za prací do Německa. „Co se týče širšího užití, hovořili jsme o tom opakovaně s ministerstvem zdravotnictví. Bohužel teď narážíme na jistou rezervovanost u kolegů na ministerstvu, ale věřím, že až situace epidemiologicky v Evropě uklidní, tak by se mohly plošně začít uplatňovat a uznávat,“ uvedl Petříček.

Šéf diplomacie v prosinci uvedl, že Česko plánuje zavést možnost uznávání antigenních testů při návratu ze všech sousedních zemí v polovině ledna. Rozumí nicméně obezřetnosti, neboť epidemická situace stále není dobrá. Česko se řídí opatřeními pro pátý, nejrizikovější stupeň protiepidemického systému PES. Uzavřeny jsou například školy pro většinu žáků a studentů, vnitřní sportoviště, hotely, restaurace a většina obchodů.

Petříček také podporuje možnost vydávání jednotného „očkovacího pasu“, kterou prosazují zejména jihoevropské státy jako Řecko nebo Portugalsko. Podle Evropské komise příprava případného elektronického certifikátu přichází v úvahu až poté, co budou vyřešeny otázky ochrany soukromí či diskriminace neočkovaných lidí. Šéf Evropské rady Charles Michel po čtvrtečním jednání lídrů zemí EU uvedl, že v první fázi budou státy hledat shodu na tom, jaké parametry by měl tento certifikát „pro lékařské účely“ mít. O tom, zda by mohl sloužit i k jiným věcem, jako například k usnadnění cest přes hranice, podle něj budou země mluvit až v další fázi.

„Nesmíme zároveň diskriminovat ty, kteří očkovat se třeba nemohou. Je potřeba k tomu přistupovat citlivě,“ poznamenal ministr.

Je přesvědčen, že po nějakou dobu bude pro cestování do jiných zemí variantou buď předložení negativního testu, nebo potvrzení o očkování proti covidu-19. „Když třeba nebudete ještě moci být očkován nebo třeba i z důvodu jiné nemoci se nebudete nikdy moci nechat očkovat, tak aby tady byla možnost cestovat s použitím testů, ideálně antigenních,“ uvedl.

Některé státy si v minulých týdnech stěžovaly, že distribuce vakcín po Evropské unii je příliš pomalá. Komise to zdůvodňovala nedostatkem výrobních kapacit. Kritika zesílila poté, co americko-německé sdružení firem Pfizer/BioNTech oznámilo omezení produkce na několik příštích týdnů. Komise v rámci společných nákupů zajistila pro 450 milionů obyvatel členských zemí 2,3 miliardy dávek vakcíny od šesti výrobců. Pro použití v EU jsou však zatím schváleny jen dva preparáty – právě od Pfizer/BioNTech a od americké společnosti Moderna.

„Chtěl bych poukázat na to, že státy mimo Evropskou unii mají mnohem větší problémy získat vakcíny než členské státy Evropské unie,“ uvedl Petříček. Co se týče Izraele, který je v očkování považován za nejrychlejší zemi, šlo podle ministra o speciální situaci. Země podle něj mimo jiné zaplatila vyšší cenu za vakcínu než unie.