„Domnívám se, že Rusko by mělo dostat pozvánku do skupiny nejvyspělejších zemí světa, i když o to samo moc nestojí,“ řekl na úvod svůj názor exvelvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta. Na stejnou otázku se jal odpovědět i odborník na Rusko Jan Šír, který má názor opačný.

„Já si myslím, že ne. Těch důvodů je celá řada,“ podotýká Šír k tomu, proč by na jednáních G7 nemělo Rusko dostat zelenou. Jedním z hlavních důvodů je podle jeho slov například to, že Rusko bylo původně z G8 vyloučeno kvůli svým protiprávním aktivitám. Konkrétně kvůli destabilizaci Ukrajiny a invazi na Krym na jaře v roce 2014. A tyto důvody stále trvají. V případě, že by světové společenství v podobě G7 od tohoto svého postupu ustoupilo, byla by podle Šíra v sázce nejen kredibilita dosavadního postupu k řešení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, ale neslo by to s sebou i mimořádné závažné bezpečnostní dopady. „Není snazší cesta do maléru, než tolerování ozbrojené agrese a zavírání očí,“ míní Šír.

Nepřítomnost Ruska však rozděluje samotnou G7, kontruje Bašta. Připomíná, že o návrat Ruska stojí také Francie a ve stejném smyslu se vyjádřil i italský ministerský předseda Conte. „Pozice Ruska v G8 byla navíc politická, ne ekonomická,“ poznamenává.

K tomu však Šír vysvětluje, že na Trumpův návrh francouzský prezident Macron reagoval ještě upřesňujícím komentářem. A sice, že údajnou shodu USA a Francie v této věci popíral. „Byla by prý strategická chyba, pokud by nedošlo k pokroku v řešení konfliktní situace na Ukrajině, kterou Rusko vyvolalo,“ doplňuje odborník.

Šír však trvá na tom, že v G7 existuje jistý konsenzus všech členů. „Uplatňují vůči Rusku sankce, ve hře je také jejich zpřísňování. Já bych to názorové rozdělení neviděl,“ namítá expert na Rusko.

Bašta je pevně přesvědčen o tom, že situaci je třeba směřovat ke společnému jednání, ne ke hrocení. „Momentálně se rýsuje příliš mnoho konfliktů v rámci zeměkoule na to, aby se nehledaly cesty k jednání,“ zdůrazňuje s tím, že nejlepší recept je jednat, nikoli trestat, jelikož právě to se ukázalo jako značně neúčinné.

Ruské sankce podle Bašty působí jen částečně. „Dokázaly pouze sblížit Rusko s Čínou, což není v zájmu ani Evropské unie, ani Spojených států,“ hodnotí jejich účinnost a zmiňuje, že náznaky snahy vracet Rusko k jednacímu stolu se objevovaly už v Radě Evropy.

• Původní zdroj ZDE

„Pozvánka pro Rusko k jednacímu stolu od G7 je jedna z mála možností, jak této zemi nabídnout, že se s ní zase počítá jako s velmocí, a to aniž by to mělo jakékoliv praktické důsledky,“ sděluje svůj pohled na situaci Bašta. Ten navíc celou záležitost kolem pozvání či nepozvání Ruska a sankcí či nesankcí bere jako součást politiky šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. „Je to lepší nápad než kupovat Grónsko,“ podotkl.

Za špatné vztahy se Západem si prý ale může Rusko samo a G7 s tím nesouvisí. „Problémy ve vztazích mezi Ruskem a Západem nejsou výsledkem nedostatečného jednání, ale konkrétního protiprávního nasazení síly proti nezávislosti a územní svrchovanosti ruských sousedů,“ opakuje Šír. „Podstatou problémů je praktické chování jednoho aktéra a to s přizváním Ruska k nějakému jednacímu formátu není nutně spojeno,“ zdůrazňuje.