Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že sociální demokraté odmítají veřejnou službu v podobě, v jaké byla zrušena Ústavním soudem. „Jsme pro veřejně prospěšné práce, kde si mají  nezaměstnaní možnost něco přivydělat,“ uvedl.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš promluvil poněkud nejasně: „Stát musí aktivně s nezaměstnanými komunikovat a snažit se jim dávat nějakou nabídku, a ne je jenom evidovat.“

Nepříliš konkrétní byl i předseda komunistů Vojtěch Filip: „Jde spíš o otázku, kolik takových pracovních míst volných je, než o povinnosti. Nevylučuji ale, že budeme v případě potřeby státu o něčem takovém jednat.“

Souhlasně na otázku odpověděl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg: „Ano, budeme hledat dohodu o ústavně konformním řešení, která by neumožňovala pobírat dávky bez práce.“

Obdobně odpovídala i volební lídryně ODS Miroslava Němcová: „Veřejné práce bychom určitě zavedli znovu. Budeme to muset napsat tak, aby to bylo ústavně nenapadnutelné.“

O něco mírnější postoj zastává předseda lidovců Pavel Bělobrádek: „Povinnost ne. Ale měli by mít možnost tuto práci vykonávat. Kdo je nezaměstnaný a přijme tuto práci, měl by být bonifikován.“

Zcela jiný pohled na celou věc má vůdce hnutí Úsvit Tomio Okamura: „Veřejné práce za almužnu ubírají práci nezaměstnaným. Stát, kraje, obce musí dělat proaktivní politiku zaměstnanosti, hledat lidem práci.“

V podstatě s pravicovými stranami překvapivě souhlasí i šéf SPOZ Zdeněk Štengl: „Navrhneme vázat výplatu dávek na pracovní začlenění příjemců těchto dávek, například formou veřejně prospěšných prací.“

Naopak opačný názor má předseda Strany zelených Ondřej Liška: „Stát má všemi prostředky podporovat zaměstnanost. Mezi ty však nelze počítat žádnou formu `nucených prací`.“

A předseda Pirátů Ivan Bartoš? „Povinnost ne, jedině za mzdu, ale aniž by přišli o podporu. Možnost, pokud by měli zájem.“