V Čechách mají sbírky svou tradici. Ono to totiž kdysi nešlo jinak. Češi neměli svůj stát a na rozvoji jejich národní společnosti neměla oficiální místa zájem. Stát se tehdy neztotožňoval s potřebami české společnosti nebo lidí. Monarchie skutečně neměla zájem na postavení reprezentativního českého Národního divadla. Pokud lidé takové divadlo chtěli, museli se na něj složit. Stejně jako na jiné akce národního zájmu. Věřím, že svůj stát budovali proto, aby reflektoval jejich zájmy a potřeby. Národní kulturní památka Libušín není pro tento stát nijak významná, že se musí pořádat sbírka na její obnovu?

Stále ještě jsou státy, které nemají povinné zdravotní pojištění. Chápu, že v takových zemích, pokud chudý člověk onemocní, pomůže mu jedině dobrovolná sbírka druhých. Pokud ale u nás je třeba pořádat sbírku na operaci dítěte, znamená to jedině, že systém zdravotního pojištění nefunguje. Platíme povinné dávky, aby bylo možné všechny nemocné léčit a vyléčit. Jestliže má pojišťovna prostředky na výstavbu nákladného sídla, měla by je vynaložit až zajištění maximálně možné lékařské péče. Každá taková sbírka je důkazem, že systém pojišťovny nefunguje. Čím je sbírka úspěšnější, tím je zřejmější, kolik moc lidé je o neschopnosti pojišťovny přesvědčeno. Když něco funguje špatně nebo vůbec ne, má se to napravit. Ale nápravu nespatřuji v tom, že se náhodně vybere jeden (byť potřebný) člověk. To ti ostatní, na léčení kterých se sbírka nepořádá, jsou pro společnost málo cenní? Kdo vůbec určuje koho podporovat a koho ne? Podle čeho to určuje?

Často se setkávám se sbírkami na výcvik slepeckých psů. Jak je možné, že stát nedokáže zajistit dostatek prostředků na něco, co je pro drtivou část nevidomých nezbytné? Jak plní své závazky vůči postiženým? Přitom je to zanedbatelná částka proti efektním, ale zdaleka už méně efektivním plošným formám péče.

Sbírka na umoření státního dluhu není nic jiného, než potvrzení, že stát není schopen hospodařit tak, jak společnost od něj očekává.

Sbírka na obnovu kostela nebo kostelních zvonů je zcela nesmyslná. Pokud církev má takovou potřebu, má díky restitucím dostatek prostředků, aby obnovu uhradila. Jestliže se to musí řešit sbírkou věřících, pak to potvrzuje, že buď církev utrácí své prostředky v rozporu s požadavky obce věřících  nebo takový objekt pro své poslání prostě nepotřebuje. Proč potom konat sbírku?

Opravdu mi vadí sbírky, kdy chce někdo za mé peníze svým jménem konat dobro. Typickým příkladem je Tříkrálová sbírka. Jsem rád, jestliže někdo chce dělat dobro. Ale ať to dělá ze svých prostředků, ne z mých!

Za potřebné považuji pouze sbírky, které směřují do jiných zemí. Je možné, že tam stát nefunguje v zájmu společnosti a ona sama to nedokáže změnit. Doufám, že v mé zemi to není stejné.

Je úloha politiky respektovat potřeby a přání společnosti. Vždyť proto byli politici do svých funkcí zvoleni. Nechci vytvářet berličku pro jejich neschopnost tím, že některé jejich povinnosti převezmu na sebe. Pak by totiž bylo účelné zastavit jim výplaty a tyto peníze použít za základ sbírky, které má napravit výsledky jejich počínání.