Publicistka Jana Bobošíková si do svého internetového pořadu Aby bylo jasno pozvala právníka a experta na právní problematiku v oblasti zdravotnictví Ondřeje Dostála. Slyšela od něj, že jako právníkovi se mu jeví, že vláda udělala několik chyb při schvalování pomalejšího růstu důchodů.

Dostál má za to, že vláda se svou iniciativou přišla pozdě. Podle právníka musela vláda už od léta loňského roku vědět, že inflace bude vysoká a že důchody porostou výrazněji.

„Ani při nejlepší vůli nelze brát otázku toho, zda budou vyšší nebo nižší penze brát jako otázku ohrožení hospodářství. To je pouze otázka přerozdělování,“ upozornil Dostál s tím, že stav legislativní nouze lze využít jen ve chvílích, kdy hrozí různé katastrofy včetně hospodářských škod velkého rozsahu. To, že vládní pětikoalice i tak vyhlásila stav legislativní nouze, „je takřka jistě v rozporu s ústavou,“ pravil Dostál.

Senát označil za ochránce ústavnosti a hned zdůraznil, že by měla horní parlamentní komora zákon do Sněmovny vrátit. A když to neudělá Senát, může to udělat ještě prezident Pavel. A když to neudělá ani prezident Petr Pavel, je podle Dostála pravděpodobné, že to udělá Ústavní soud ČR, protože v obdobné věci zákon zrušil již před deseti lety.

Otázku časového omezení při vystupování řečníků během obstrukcí Dostál považuje za méně významnou. To, že novela prošla ve stavu legislativní nouze, to je podle Dostála zneužití tohoto instrumentu. Upozornil také, že ústavně právní výbor Senátu už vracel do Sněmovny pandemický zákon, resp. jeho novelu. „Už v loňském roce vrátil novelu pandemického zákona, taktéž schválenou v legislativní nouzi, protože ho nevyhodnotil jako ústavně-právně komfortní,“ řekl Dostál.

Poté poslal vzkaz ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, který před pár dny uvedl, že pokud některé zubní pohotovosti vybírají tisíce korun za ošetření bolestivých stavů o víkendu, je to svého druhu daň za demokracii. Dostál nabídl zcela jiný pohled.

Zdůraznil, že zdravotní péče, u které je ze zákona dáno, že je hrazena ze zdravotního pojištění, musí být skutečně dostupná všem pojištěncům. „Není možné, aby ta péče, která byla označena jako hrazená, byla ve smluvních zařízeních pojišťovny ještě dodatečně zpoplatňována nějakými sponzorskými dary nebo jinou formou úplatkářství, která bohužel bují,“ pravil Dostál.

A pokud ve zdravotnických zařízeních tvrdí něco jiného, pak podle Dostála porušují zákon o zdravotních službách a z pohledu Dostála je na Ministerstvu zdravotnictví, momentálně na ministru Vlastimilu Válkovi (TOP 09), aby to kontroloval. On má více nástrojů, jak dokopat pojišťovny, aby se staraly o své pojištěnce a např. nedovolily, aby je jejich smluvní ordinace okrádaly,“ upozornil Dostál.  

Z jeho úst také zaznělo, že na zdravotním pojištění bylo vybráno asi 465 miliard ročně a za tyto peníze už by si z pohledu právníka občané zasloužili, aby měli hrazenou péči zdarma, tedy bez jakýchkoliv dalších poplatků.

Pokud v nemocnicích nebo v jiných zařízeních budou už ze zákona péče hrazené pojišťovnami lékaři požadovat ještě peníze bokem, pak má Dostál jasnou radu.

„Proto drobná rada. Vezměte si účtenku, stěžujte si a v případě, že vám bude vyhověno, tak požadujte ty peníze zpátky,“ řekl jasně.

Velmi kriticky se prý Dostál dívá i na možnost, že by byly zavedeny poplatky z urgentní péče, jak o tom hovořil ministr Válek. Ale předseda vlády Petr Fiala to krátce poté vyloučil. Pro tento nápad z dílny Ministerstva zdravotnictví nemá pochopení ani Dostál.

„To, že pacient jde na pohotovost, je mnohdy dáno tím, že je špatně dostupná ta standardní péče, protože člověk, který chodí do práce se prostě nestihne dostat k tomu poskytovateli, který by ho ošetřil. Je to problém, i když má děti. A pak s těmi problémy končí na pohotovosti. To je samozřejmě špatně, ale je třeba to řešit úplně jinak,“ řekl Dostál.

Právník je toho názoru, že je třeba změnit dostupnost klasické péče a pak lidé nebudou muset hledat urgentní péči. S pokud bude vláda zavádět nějaké regulační poplatky, tak podle Dostála skončí „v propadlišti dějin“.

To, na co mají lidé nárok jako na hrazenou a dále bezplatnou péči, má každému říct jeho pojišťovna, případně to může zjistit v zákonu 48 z roku 1997 sbírky, kde je za paragrafem 11 uvedeno, co je hrazeno plně a co je hrazeno alespoň částečně.