Zahradil přiznal, že v syrském konfliktu Rusko převzalo iniciativu. Je otázkou, proti komu byl ruský zásah zaměřen. Jestli proti centrům IS, nebo na podporu režimu prezidenta Bašára Asada. Tedy zda nešlo o to, oslabit i tzv. demokratickou část syrské opozice.

Situace v Sýrii se ještě zhorší

Šrámek je přesvědčen, že letecké nálety občanskou válku a IS nezastaví. Myslí si, že Putin se chce tímto aktem prezentovat pro domácí ruské obyvatelstvo, že je jakýsi zachránce Sýrie. Ve skutečnosti se situace na syrském bojišti ještě zhorší.

Černý upozornil, že v řadách IS bojuje řada ruských občanů podobně jako řada občanů západních zemí. A tak kdyby se bojovníci IS vrátili do Ruska, znamenalo by to pro něj bezpečnostní hrozbu. Cílem Moskvy je tak alespoň omezit IS.

Občanskou válku nálety nevyřeší

Zahradil zmínil, že společný zájem Západu i Ruska spočívá v tom, omezit či zničit IS. Pod bojem proti IS se ale skrývají boje o vliv a o moc, tam se zájmy Západu a Ruska rozcházejí.

Šrámek poukázal na to, že občanskou válku v Sýrii nevyřeší nálety. Nebude-li jednota zemí bojujících proti IS, vše se bude ještě zhoršovat. Za základ je prý třeba vzít dnešní projev Miloše Zemana v OSN, který vyzval k jednotě a k potlačení IS.

Legitimní pozvání od Asada mají jen Rusové

Černý upozornil na to, že Asad je legitimním prezidentem a že legitimní pozvání od syrského vedení mají jen Rusové. Připomněl fiasko, jež utrpěly USA se svou podporou tzv. umírněných povstalců, kterou byly nuceny pro neúspěch ukončit.

Šrámek ale zpochybnil nutnost pozvání od vlády připomenutím faktu, že my máme se zvacím dopisem špatné zkušenosti. Myslel tím zřejmě to, že invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968 byla ospravedlňována tzv. zvacím dopisem od některých československých vládních činitelů.

Zahradil připustil, že Asad je formálně legitimně zvoleným prezidentem, který ale nekontroluje území svého státu. Uvnitř tohoto státu si vytvořil ISIL vlastní stát. V této situaci zásahy i bez zvacího dopisu jsou ospravedlnitelné, pokud jde o boj proti takovému riziku, jakým je IS. Kvůli tomu, jak Asadův režim zacházel s opozicí, by si jej neidealizoval.

Velmocem chybí plán B

Šrámek upozornil na to, že velmocem chybí plán B, tedy to, co bude po likvidaci IS následovat. To, že chybí plán B, se ukázalo už v Libyi i v Egyptě.

Zahradil připomněl, že státy jako Sýrie byly uměle vytvořeny před cca 80 lety a nyní se ukazuje, že se rozpadají, že nejsou funkční.

Po diskusi politiků vstoupila do vysílání Irena Kalhousová, analytička z London School of Economics. Podle ní je jasné, o co Rusku jde, z bombardování v blízkosti města Homs, v jehož blízkosti IS není, ale jen tzv. umírnění rebelové. Hlavní záměr je prý zajistit Asadovi přežití. Rusko Blízký východ opustilo po studené válce, teď se sem vrací. Kalhousová upozornila, že asi 80 % z 250 tisíc mrtvých Syřanů má na svědomí Asad. V tomto smyslu mu může IS jen závidět.

A pokud někdo myslí boj proti IS vážně, je třeba se odhodlat k pozemní operaci. Ohledně Ruska pak podotkla, že i s ohledem na jeho finanční potíže kvůli nízkým cenám ropy si nemyslí, že Rusko bude schopné dlouhodobé vojenské operace v Sýrii.