Komunální volby ukázaly zcela zřetelně, jak moc je pozvracená „abstrakce“ – značka ČSSD oproti „konkrétní práci“ – jednotlivým politikům. Tak například Sdružení nestraníků pro Hodonín bývalého místostarosty Hodonína za ČSSD, nepřehlédnutelného Jiřího Jandy, které vzniklo těsně před volbami, dostalo 5,08 % (píšu to, když je v Hodoníně sečteno 88 %), zatímco ČSSD, která odmítla Jandu dát na kandidátku, ačkoliv byl výborným místostarostou, dostala 3,76 %. Hodonínské ČSSD mi není líto, ať jdou k čertu. Za blbost. Jandy je škoda, protože svou práci dělal dobře, i když jsem k němu měl politické výhrady.

Silné osobnosti přežily samy

Silné osobnosti partaj k zisku nepotřebovaly a nejspíš od ní nikdy nic nedostaly. Zakládající člen ČSSD z roku 1989, dlouholetý komunální politik (nepřetržitě od roku 1994 dodnes v zastupitelstvu jako lídr  kandidátky ČSSD, nakonec jako  starosta Brna-Vinohrad) Jiří Čejka, který nedávno ukončil po 29 letech členství v ČSSD,  jako lídr sdružení „Jiří Čejka s občany pro Vinohrady“ vítězí s 37,12 % (při sečtených 90,00 %).  ČSSD tamtéž skončila s 6,10 procenta.

Dlouholetý vynikající starosta Náchoda za ČSSD Jan Birke přes handicap strany vítězí v Náchodě v čele stranické kandidátky s 32,43 %. Babišovo ANO 2011 se za ním potácí s 16,42 %. Komunisti ve městě skončili s 4,40 %.

Politika s lidmi pro lidi baví bývalého náměstka hejtmana Středočeského kraje, kolegu někdejšího hejtmana Davida Ratha, Marka Semeráda (1978), dlouholetého starostu Cerhenic. Mezitím se oženil a má dítě, stal se PhDr. historie a Bc. politologie a navíc ještě MBA. Jeho komunální sociálně demokratická strana „Máme rádi Cerhenice“ teď získala 66,38 %. Porazil koalici ODS, Starostů a nezávislých 26,27 % a Sdružení KSČM a nezávislých 7,01 %. Národní demokracie v Cerhenicích získala 0,34 % a nikdo jiný nekandidoval. Městys se opravuje, staví startovací bytovky, školku a další veřejnou vybavenost. Naposledy opravovali veřejné osvětlení.

Místním hlupákům pomoci není

Děčínští sociální demokraté, kteří se hádali s Foldynou o nevstup ČSSD do Babišovy vlády, skončili šestí s 6,36 % těsně před umírajícími komunisty s 6,04 %.

Nejpyšnější a nejkřiklavěji se vyjadřující sociální demokraté – ti pražští – dostali po právu 3,05 % (píšu při sečtených 33,33 %) a skončili. V pražském zastupitelstvu nebudou ani Filipovi komunisté (3,61 %). Staříci v mém domě, a asi nejen tam, se usnesli, že budou volit Piráty. Předsedou krajského výboru ČSSD v Praze je Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Vzděláním chemický technolog, posléze americký akademický hňup (Bowling GreenState University, Ohio, katedra populární kultury)., dnes učitel genderových studií na Karlově univerzitě… Promiňte, tohle volit nejde.

Lídrem „Pražák primátorem“ se stal Jakub Landovský, který se komunální politikou doteď nezabýval a vytvářel české armádě její vojenskou strategii. Směšná práce pro někoho, kdo chce řídit město, ale budiž. Ti, kteří se komunální politikou v pražské ČSSD zabývali, nepochopili, že Pražané nejsou městem sharujících cyklistů s pěstěným plnovousem, ale řidičů aut na jedné straně a cestujících „sockou“ na straně druhé. #MHDzdarma #DostupneBydleni z úst lídrovského novepečeně nezafungovalo. Dostupné bydlení měla ČSSD prosazovat dávno předtím. Byla v pražské „vládě“, ne v opozici. Spadlá lávka, rekonstrukce silnic, která sice přinesla pohodlí cyklistům, ale způsobovala ranní i odpolední kolapsy automobilové dopravy i MHD (zejména na výjezdech z dostaveného tunelu Blanka). Uzavírky mostů těsně před volbami už byl trest prozřetelnosti za blbost. Rok blokování koalice a následná paranoia v koaličních vztazích sice nakonec znamenaly pád Adriany Krnáčové, ale i kompletní likvidaci ČSSD v pražském měřítku. Nejen ve volbách do magistrátu, ale i do radnic městských částí: 5,80 % v Praze 1; 2,49 %  v Pocheho baště, hipsterské Praze 3; 1,73 % v naplavených Holešovicích; 2,43 % v kdysi nejsilnější „Hulínského“ Praze 10; 2,69 % na Jižním městě (Praha 11); 3,35 % v Praze 12; 3,20 % v Praze 13; 4,62 % v Praze 14; 2,55 % v Praze 15; 3,76 % v Praze 16… Takovou ČSSD občané nepotřebují. Nikde.

V Senátu obhajují sociální demokraté 13 křesel z celkového počtu 23, která momentálně drží. Zatímco před šesti lety Českou republikou proletěla oranžová vlna, letos do druhého kola nejspíše postoupí pouze 5 kandidátů ČSSD. Za současné situace dokonce reálně hrozí, že ODS bude mít nově nejsilnější senátorský klub, právě na úkor ČSSD. Do dobré pozice se dostává i ANO, které k současným 6 senátorům může přidat 11 kandidátů v letošním druhém kole. Lehce posílí i tradičně senátorsky silná KDU-ČSL. Hamáčkova partaj se tak, co se senátorského klubu týče, může propadnout až na třetí nebo čtvrté místo.

A co zastupitelstva v dalších velkých městech? V Praze je to pro ČSSD katastrofa srovnatelná s jaderným výbuchem. V Brně, kterému sociální demokraté dlouhá léta vládli, se krčí po sečtení poloviny okrsků se 7 procenty na pátém místě a jejich reálný vliv na chod města bude pravděpodobně malý.

České Budějovice sociální demokraty těsně odmítly - 4,69 % (sečteno 85,56 %).

V Karlových Varech je sečteno takřka 90 procent okrsků a ČSSD nedosáhla ani na 3 procenta hlasů. V Plzni je po sečtení čtyř pětin okrsků jasné, že ČSSD v zastupitelstvu bude, ovšem se ziskem 6,4 procenta hlasů nejde o nikterak zářný výsledek. I v Ústí nad Labem bude ČSSD chybět, sečteno je takřka 90 procent okrsků a zisk sociální demokracie je na hraně 3 procent. V Českých Budějovicích mají po polovině okrsků Hamáčkovi spolustraníci 4,6 procenta hlasů a živí tedy ještě naději.

Místem, kde jsou „oranžoví“ zcela bez šance, je Liberec. Sečteno je 60 procent okrsků a ČSSD má 2,3 procenta hlasů. Lepší je to v Jihlavě, tam je již téměř sečteno a ČSSD atakuje 7 procent. V Hradci Králové dosáhne ČSSD na něco málo přes 3 procenta, v sousedních Pardubicích, kde kandiduje spolu s Nestraníky pro Pardubice, získá takřka dvojnásobek a se 6 procenty se do zastupitelstva podívá.

Nervydrásající je pro ČSSD Olomouc. V tomto krajském městě má po 94 procentech okrsků strana 5,01 procent, rozhodne tedy každý hlas. Ve Zlíně, kde ČSSD kandiduje spolu s SPOZ a s nezávislými kandidáty, bude výsledek nejspíše těsně pod pětiprocentní hranicí. Možná nejsmutnější je výsledek ČSSD v Ostravě. Ve své tradiční baště získala strana po sečtení 83 procent okrsků pouhých 5,9 procenta a na Magistrátu města Ostravy bude hrát nejspíše jen druhé housle.

Shrneme-li si tedy výsledky z krajských měst, je zřejmé, že strana vyklízí pozice rekordním tempem. Pravděpodobnost, že povládne byť jen jedinému krajskému městu je takřka nulová a tam, kde zástupci ČSSD zvoleni do zastupitelstva budou, půjde jen zřídka o jiné než vedlejší role?

Pokud nedá celé vedení ČSSD včetně Hamáčka a Zimoly hlavy na špalek, nemá smysl s obnovou sociální demokracie nadále uvažovat. Špatně je nyní naprosto vše, strana je fakticky mrtvá. Prorostlá rakovinou neschopnosti. Ten, v jehož kompetenci strana nedostala ani 5 %, by měl odejít z funkce – sám a ihned – s tím, že minimálně jedno volební období nebude do žádné funkce kandidovat. Lídři propadlých kandidátek, kandidáti na prvních deseti místech, výbory místních a okresních či krajských organizací. Je nutné okamžitě svolat mimořádný sjezd a drasticky si to na něm vyříkat. Není možné, aby měla strana dvě hlavy a padesát ocasů, má-li se někomu líbit. Není možné, aby do ní byl přístup komukoliv s jakýmikoliv názory bez možnosti jeho vstupu zamezit nebo ho vyloučit. Strana euronadšenců, „progresivistů“ a ochránců žabiček je jiná ČSSD než konzervativní sociální demokracie. Jedna s druhou nejsou kompatibilní. Zatímco pravici spojují peníze, levici rozdělují ideje.

Prakticky všechny strany, které doteď v českém politickém prostoru nově vznikly, jsou levicové. Počínaje ANO a konče místními sdruženími Za Ouholičky krásnější. Ano, i „oligarchické“ ANO je levicová strana. I KDU-ČSL či Piráti. To je dobrá zpráva. Myšlenky sociální spravedlnosti zakořenily a rozmnožily se. Občané si mohou vybrat. Oproti úhoru devadesátých let je to dobré vysvědčení jedné generaci levicových politiků. Teď jde o to, vymezit mezi těmito všemi stranami místo pro existenci obrozené ČSSD s daleko skromnějšími ambicemi účastnit se na levicové politice se všemi ostatními. A vytrvalostí a pracovitostí dokázat, že to jde a že to má cenu.