„Naším cílem je město uzavřít, respektive zastavit další rozšiřování, které už není ekonomicky výhodné," řekl Hudeček.

Na plochy, na kterých se dá uvnitř města stavět, tedy takzvaná rozvojová území, by se v případě výstavby domů vešlo podle propočtu IPR až 432.000 obyvatel. V současné době je hustota obyvatel v Praze 56 lidí na hektar zastavěné plochy, ekonomicky ale začíná město fungovat při koncentraci zhruba stovky obyvatel na hektar. „To je tak nízké číslo, že Praha už by měla zkrachovat," řekl Koucký. Rozvojových a transformačních území je v Praze nyní celkem zhruba 7660 hektarů, přičemž IPR sčítal pouze pozemky, jež jsou větší než 30 hektarů, navíc nezapočítal plochu letiště v Ruzyni.

Nový územní plán se bude řídit několika pravidly. Mezi nimi je nepřekročitelnost hranic Prahy, tedy město se nebude rozrůstat „do polí", definice zastavitelného a nezastavitelného území nebo vymezení toho, co je veřejné a co soukromé, což bude řešit veřejná prostranství jako ulice či náměstí. Rovněž bude platit pravidlo výškové regulace. Nyní zveřejněné podklady navíc uvádí, že až 300.000 lidí má park vzdálen od bydliště více než 1,5 kilometru.

Metropolitní plán bude chránit Prahu před necitlivou výstavbou

Metropolitní plán má řešit Prahu jako celek, nikoliv jako jednotlivé drobné plochy. Hlavní město se skládá z 57 městských částí a 22 správních obvodů. Nový územní plán má nahradit plán schválený v roce 2000. Oproti starému se liší například tím, že vymezuje urbanistické lokality. Ty identifikují v rámci městských částí jednotlivé plochy a místa, která chrání před necitlivou výstavbou. Například když charakterizuje území jako vilovou zástavbu, nesmí se tam postavit panelák.

Druhým rysem nového plánu je, že bude vrstevnatý. Starý přesně určuje, co může na dané ploše stát. V novém to tak není, charakterizuje pouze přípustnou zátěž pro dané území. Město také počítá s tím, že pro vybrané lokality bude vypracován podrobnější územní plán. Metropolitní plán by měl být podle odhadu IPR schválen v roce 2017.