„Ruský režim zjevně získal novou podobu. Vladimir Putin dostal změnou ústavy k dispozici další funkční období, byl proveden pokus o atentát na opozičního vůdce Alexeje Navalného a lavina nových zákazů a represivních opatření ukazuje, že mechanismy politického systému v Rusku se dramaticky změnily,“ poznamenal Jandourek.

Ve svém textu se odvolává i na analytičku Taťjanu Stanovaju, jež píše, že nejzřetelnějším výsledkem proměny režimu je zesílení represí a zásahů proti nesystémové opozici. „K důležitým změnám však podle ní dochází i uvnitř mocenského systému a jejich důsledky se brzy projeví,“ uvádí Jandourek.

Poznamenává také to, že politické represe už dnes nejsou cílené a koordinované, ale začaly se uplatňovat masově a bez rozdílu. „Terčem nejsou jen konkrétní opoziční osobnosti a jejich organizace, ale i samotný protest. Protestem pak podle rozhodnutí moci může být už skoro všechno: vyjití do ulic, příspěvky na sociálních sítích, retweety a jakákoli kritika režimu a jeho hodnot (boj o ‚správný‘ výklad dějin),“ uvedl Jandourek. 

Režim pak podle něj také demonstrativně ukazuje, že drobná otázka legality už úřady vůbec nezajímá. „To ilustruje použití pařezů stromů jako volebních místností při loňském celostátním hlasování či rozhodnutí proměnit policejní stanici v improvizovanou soudní síň pro slyšení Navalného,“ zmínil.

Závěrem zmiňuje i prezidenta Vladimira Putina, jenž se dle jeho slov proměnil ve věčnou a statickou kulisu, která systém spíše konzervuje, než aby jej rozvíjela.

„Změny v letech 2020–2021 byly tak rozsáhlé a hluboké, že ruský režim prochází renesancí. Systém se připravuje na dlouhé období konzervace a zavedení přísných pravidel politického chování. Vše je buď prorežimní, nebo protirežimní – tj. zločinné,“ uzavřel Jandourek se slovy, že zranitelnější bude i sám Putin.