S jakými pocity, jako jeden z jejích regionálních zakladatelů, vnímáte současnost ODS?

ODS ušla od vzniku dlouhý kus cesty. Na této cestě zažila okamžiky hvězdné slávy, ale i okamžiky totálního propadu. Vždy však zvítězila ideová východiska, která jí byla vetknuta do štítu a která jí dávala právo nazývat se pravicovou stranou se všemi atributy, které tomuto přívlastku přísluší. Problémem bylo, že náš poměrný volební systém jí vždy přidělil partnery, kteří její pravicovost ředili. A tak je tomu i nyní, ačkoliv paradoxně na začátku vládnutí si vláda snad poprvé mohla říkat  pravicová. Její současné kroky však příliš pravicovosti nevykazují. Možná také proto, že strana netáhne za jeden provaz, protože vedoucí nejsou ideje, ale lokální zájmy.

Petr Nečas nedávno kritiku zvyšování daní prohlásil za hranu politické a ekonomické debility. Miroslav Macek naopak napsal, že ti poslanci, co tohle kritizují a nakonec zvednou ruku PRO jsou srágory. Jak to vidíte vy?

Podle titulků prý pravil předseda vlády, že kdo nechápe, že je třeba zase zvýšit DPH, je ekonomický debil. Od fyzika, kterému tato moudra nakukává chemik, je to hodně silný výrok. Pravda je, že stárnu a mám tudíž nárok na výpadky paměti. Přesto se nepamatuji, že by v programu ODS někdy bylo něco o zvyšování daní. Přesto se tak děje. Tak se tedy ptám, kdo je tady debil. Podle mne je debil ten, kdo v krizi zvyšuje daně místo úspor na straně státu. Zvyšovat daň podruhé, když první pokus ukázal, že to nefunguje, to je pane předsedo debilita. Je to jasný ekonomický nesmysl.

Senátor Kubera řekl, že pokud jde o současný vývoj strany, tak kongres stejně nic nezmění, protože tam jen Nečas bude kšeftovat s regiony. Vy jako účastník mnoha kongresů, cítíte jistou změnu atmosféry? Mění se nějak strana optikou kongresu?

Pokud byl kongres volební, byl vždy o volební matematice, to jest - kdo s kým a proti komu. Na tom není nic nového a Jarda Kubera to musí vědět. Takže se nebude odehrávat nic nového. Akorát bych řekl, že Petr Nečas v tomto směru projevuje obdivuhodnou předvídavost a schopnost matematického myšlení. Ostatně přepřahání koní uprostřed vládního kopce nemůže přinést partaji nic dobrého. A pokud někteří mají za lubem změnu na postu předsedy, protože jejich ambice nejsou saturovány, nedělají dobře.

Jak se v čase proměnoval sám Petr Nečas? Jaký byl "za mlada" oproti dnešku?

Petr Nečas coby mnohaletý korunní princ se dostal do čela v situaci, kdy partaj podléhala mediální masáži ze všech stran. Také vnější podmínky mu nevytvářely klima pro poklidné vládnutí. K tomu válka uvnitř obskurního koaličního partnera a nezřízené ambice pseudolídra druhého partnera mu svazovaly ruce. Byl nucen řešit spoustu krizí a válek. Tlak mediokracie k tomu a z reformní vlády, jak se deklarovala, se stala horda psů rvoucích se o kost moci. A v této situaci se někdejší muž s představou změnil v hasiče průserů. Pouze ve zbytcích času jeho vláda páše cosi, co se nazývá reformami. A jako v případě "julínkových poplatků" navíc špatně medializovaných. V povědomí veřejnosti za značné pomoci mediální scény se vše scvrklo do zvyšování daní. Argumentace složenou daňovou sazbou je zcela mimo mísu. Lidi nezajímá jakýsi ekonomický ukazatel, ale skutečnost, že si za stejné peníze koupí míň než dřív.

Petr Nečas se považuje za pravého konzervativce a na kongresu 2008 se prohlásil za stranického "prvního na myšlení". Dnes chce zvyšovat daně. Čím to je? Hraje tam třeba roli faktor Kalousek?

Myslím, že pana Kalouska není třeba v tomto démonizovat. Celé je to o tom, jak moloch zvaný Ministerstvo financí nastaví metodu sestavení státního rozpočtu. Ministr už je jenom ten, kdo s tím výrobkem nese kůži na trh. A protože skutečnými tvůrci jsou úředníci, nelze se divit, že tito kapři svým kolegům v jiných úřadech nevypustí rybník.