Historickou dohodu podepsali v pátek ve Varšavě před oficiálním začátkem summitu NATO jeho generální tajemník Jens Stoltenberg společně s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Podle Soltenberga dá tato historická dohoda „nový podnět, nový impulz“ spojenectví NATO a Evropské unie v boji proti hybridní válce a zvládání „masivních vln ilegálních migrantů“.

Tusk uvedl, že cílem dohody je postavit EU a NATO, které v některých případech vypadají, jako by každá byla „z jiné planety“, konečně vedle sebe a naučit je řádné spolupráci. Obzvlášť když hlavní sídlo obou se nachází v jednom a tomtéž městě, Bruselu.

Mogheriniová z kola ven

Samotná dohoda však podle serveru Politico.eu komplikuje vztahy představitelů EU. Její signatářkou totiž nakonec není vysoká představitelka pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. Ta se původně i podle zákona podpisu účastnit měla.

To pobouřilo některé její stoupence v Evropském parlamentu, jelikož skrze její úřad EEAS se postarala o velkou část přípravných prací vedoucích k uzavření dohody, tudíž považují její absenci u podpisu za nespravedlivou.

Mogheriniová, která má údajně dlouhodobé plány na politickou kariéru, ať již v Bruselu či v domovském Římě, si však nestěžuje. Podle jednoho z vysoce postavených zaměstnanců EEAS je opatrná a nepouští se do bitev, které nemůže vyhrát.

Přesto jde o přelomovou dohodu, která má nejvyšší podporu hlavně v zemích, které nejsou součástí NATO, ale pouze Evropské unie, jako je například Švédsko. „S konfliktem v Sýrii, terorismem a migrací najednou každému došlo, že je to to, co potřebujeme,“ řekl švédský vyslanec pro NATO Hakan Malmqvist. „Potřebujeme hlubší spolupráci mezi EU a NATO, tohle je jen začátek.“

NATO doufá, že dohodou přiměje země Evropské unie více investovat do svých obranných rozpočtů, v což podle všeho doufá i samotná Evropská unie.