"Vláda se nechystá žádným způsobem komplikovat život Ústavu pro studium totalitních režimů. Jsme připraveni na spolupráci," uvedl Sobotka. Kabinet má podle něho zájem na tom, aby byl ústav renomovanou nezávislou vědeckou institucí. Premiér ale taky připomněl, že vláda nemá na fungování ústavu vliv, je podřízen radě, jejíž členy volí Senát. Už vznik ústavu byl politizován a politické vlivy se promítají i nyní do debat o složení rady, dodal.

V březnu má odejít z ÚSTR 22 zaměstnanců

Řeč se stočila i na rozpočet ústavu. Sněmovna ve čtvrtek při schvalování státního rozpočtu pro příští rok nepodpořila poslanecké návrhy Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Karla Fiedlera (Úsvit), podle kterých měl ÚSTR přijít asi o 14 milionů korun na platy. Mělo to prý zabránit vedení ústavu, aby propustilo téměř pětinu zaměstnanců a provedlo reorganizaci. Vedení ÚSTR ale tvrdí, že snížení rozpočtu by narušilo agendu o třetím odboji a poškodilo veřejný zájem instituce.

Příští rok v březnu chce vedení propustit zhruba 22 zaměstnanců z odboru digitalizace, jedno oddělení má zaniknout. Archiválie by už neměl digitalizovat ústav, ale Archiv bezpečnostních složek (ABS), který je jeho součástí.

Ministr Herman: Podle platných zákonů nelze digitalizaci převádět

Nynější ministr kultury a bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že podle platných zákonů nelze digitalizaci převádět. Peníze na odstupné a na přijímání nových pracovníků by měly být podle něho vázány. "Bez rozhodnutí vlády nebude možné jimi disponovat z toho důvodu, aby nebylo možno zneužít těchto finančních prostředků k hromadnému propouštění osob, které jsou někomu nepohodlné," řekl ministr.

Je přesvědčen o tom, že nynější vedení ústavu bylo dosazeno nelegitimně a že část členů rady ústavu porušuje své pravomoci. "Pokud jsem informován, tak Senát má skutečně velmi seriozní zájem na tom, aby se situace v Ústavu pro studium totalitních režimů zklidnila, a chce se zabývat v rámci svých pravomocí složením rady ústavu," dodal.