„Moje návštěvy přinášejí všem městům, kam přijedu, výjimečný prospěch. Starostka mě informovala, že kvůli mé návštěvě byl vymalován sál, kde zasedá městské zastupitelstvo. Teď jsem byl v Tanvaldě, kde si kvůli mé návštěvě konečně pořídili prapor,“ řekl prezident hned v úvodu a sálem se rozezněl smích. Dodal, že pozitivní efekty se takto dostavují, ale on sám za hlavní pozitivní efekt považuje, že díky účasti veřejnosti má možnost nepropadat ponorkové nemoci. Ta podle jeho slov dostane každého politika, pokud se uzavírá do jakýchkoliv zdí, ať už zdí hradu, lánského zámku, parlamentu, sídla vlády nebo ministerstev.
Prezident: Každá země má sama rozhodnout, kolik uprchlíků přijmout
„To nejhorší, co se může politikovi stát je, že propadne ponorkové nemoci a když se zcela výjimečně, obvykle v době volební kampaně, dostane mezi normální lidi, tak těm normálním lidem začne říkat obyčejní občané. Je to výrok, který může pronést jenom papaláš,“ nechala se slyšet hlava státu. Miloš Zeman zároveň podotkl, že on sám dává přednost pojmu normální občané. „Tím možná dávám najevo, že jsem nenormální, ale nikdo neví, v jakém směru,“ rozesmál publikum znovu prezident. Většinu čtyřicetiminutového času s veřejností tradičně věnoval dotazům publika. Hned první se týkal imigrační krize.
„Chtěl bych se zeptat, co říkáte uprchlíkům, kteří prchají do naší vlasti. Zajímalo by mne, kolik jich naše vláda může pustit k nám. Jsou obavy, že by tam mohli být teroristé, což jsou většinou islamisté, kterým nezáleží na životě. Věří v posmrtný život, že se budou mít potom lépe, proto se odpalují,“ ptal se starší muž. Miloš Zeman připomněl, že nejde o uprchlíky, ale ilegální migranty. „Zkrátka ilegálové a ilegálové proto, že podle mezinárodních dohod máte požádat o azyl nebo mezinárodněprávní ochranu na území první bezpečné země. To znamená, že to může být Itálie, Řecko, ale klidně i Turecko. A aby se dostal uprchlík do Rakouska, Německa, nebo České republiky, tak musí projít řadu bezpečných zemí a v žádné z nich nepožádá o azyl z prostého důvodu: protože míří do Německa, kde jsou zajištěny sociální dávky,“ nastínil situaci prezident.
Evropská unie by se měla opevnit
V odpovědi pokračoval s tím, že nejde o počet, ale o suverénní právo každé země, která chce být nezávislá, aby se sama rozhodla, zda, kolik a jaké uprchlíky chce přijmout. Ne, aby je někdo nutil například prostřednictvím takzvaných migračních kvót, nebo relokačních mechanismů. Podle hlavy státu bychom měli mít právo vybírat si lidi, které potřebujeme, pokud vůbec potřebujeme. Odmítl názor, že uprchlíky chtěli kvůli nezaměstnanosti, protože v České republice jsou stále ještě lidé, kteří nemohou sehnat práci. „Ze všech těchto důvodů zastávám názor, že Evropská unie by se měla opevnit ochranou vnějších hranic včetně vytvoření pohraniční stráže Unie. Je její základní povinností, aby uprchlická vlna, zejména plná islámských uprchlíků s neslučitelnou kulturou v Evropě, byla zastavena,“ uvedl Miloš Zeman.
Během diskuse rozvinuly dvě ženy na straně sálu transparent s obtížně čitelným nápisem: Stydíme se za vás, pane Zemane! Podle vlastních slov jako tichou formu protestu. Za pět minut transparent zase svinuly. V hledišti byli zastoupeni i neslyšící, kterým celé setkání tlumočil překladatel znakovou řečí. Jeden z nich se prezidentovi rozhodl poděkovat, že jeho vánoční poselství je tlumočeno právě pro neslyšící. „Jsou to dva roky, co jsem měl čest potkat vás v Jablonci nad Nisou a vznést návrh na to, aby byl tlumočen váš vánoční projev. To se ještě ten rok podařilo a já jsem z toho měl obrovskou radost. Nejen já, ale i další neslyšící. Chtěli bychom vám tímto vyjádřit náš velký dík,“ vysvětlil neslyšící a vyjádřil přání, aby i další projevy hlavy státu při svátečních příležitostech byly překládány. Zeman odvětil, že podle lékařů už přišel o čtyřicent procent sluchu, takže se postupně stává neslyšícím. Za dva významné projevy považuje ten ve svátek 28. října a druhý právě vánoční poselství. V tom prvním se snažil přiblížit životní příběhy lidí, kteří dostávají vyznamenání, a v tom druhém se zase věnoval tomu, co Američané nazývají ‚projev o stavu unie‘.
„Ten bordel, co zavinil Heger,“ zaznělo z publika
„Dějiny jsou o lidech, dějiny nevytvářejí žádné přírodní síly, dějiny v dobrém i špatném vytvářejí lidé. A já se vždy snažím ocenit lidi, kteří něco dokázali, protože je to cesta, jak jim vyjádřit úctu,“ sdělil Zeman.
Další otázka z hlediště se týkala zdravotnictví: „Můžete s tím něco udělat, nebo domluvit panu ministrovi zdravotnictví. Ten bordel, co zavinil Heger (bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger, pozn. red.), kdy doktoři obvoďáci nemohou psát kvalitní léky, protože je píší jen specialisté. Můj lékař zemřel a já byl šest měsíců bez léků. To, co provedl Heger, je prachsprostý svinstvo. To nedokázali snad ani za protektorátu a komunismu.“
Miloš Zeman odpověděl, že stížností je hodně, ale základním problémem ve zdravotnictví je vydávání poměrně velkých peněz na účely, proti jejichž prospěšnosti můžeme protestovat. Uvedl příklad, kdy některá pojišťovna proplatí za operaci slepého střeva určitou částku, ale v jiné nemocnici proplatí částku dvojnásobnou. „Teď řeknu něco, co bude nepopulární. Já chápu, že se zrušily hospitalizační poplatky v nemocnici a každému to připadá dobré a populární. Ale zdravotnictví tím ztratilo dvě miliardy korun, které mohlo věnovat na zlepšení platových podmínek nejen lékařů, ale i středního zdravotnického personálu,“ vysvětlil svůj postoj prezident a zmínil i další vedlejší efekt. Děti kvůli úspoře odkládají své rodiče na takzvaná sociální lůžka, zatímco kdyby musely platit hospitalizační poplatek a rodiče nebyli nemocní, nechaly by si je raději doma.
Zeman: V referendu o vystoupení z Evropské unie bych hlasoval NE
Dalšího neslyšícího zajímalo uzavírání speciálních škol pro hluchoněmé. Dětem s tímto postižením potom prý nezbývá, než studovat ve ztížených podmínkách. „Byl jste navštívit školu ve Valašském Meziříčí, jaký jste z toho měl pocit?“ Pro hlavu státu bylo rušení takových škol novinkou, jak sám řekl, a pokládá to za chybu. „Když chcete míchat hrušky a jablka, tak tím uškodíte oběma skupinám, nikoliv pouze jedné. Pokud jde o můj dojem z návštěvy školy pro neslyšící, odpovím možná podivně, ale alespoň poctivě. Já jsem bytostný optimista a život pojímám s úsměvem, i když mi někdy jako každému z nás zasazuje rány. Vždycky si říkám, že by mohlo být ještě hůř. Víte, co jsem si při té návštěvě pomyslel? Že také existují hluchoslepí a bylo mi strašně líto jejich osudu. Kdybych byl neslyšící, a možná jednou budu, tak jako životní optimista bych si říkal, díkybohu, že nejsem hluchoslepý. A kdybych náhodou oslepl a ohluchl, budu si říkat: díkybohu, že mám ruce a nohy. Vždycky je z čeho se radovat,“ reagoval Miloš Zeman.
Další přítomný se ptal na slib prezidenta z inauguračního projevu, že se bude snažit být prezidentem nejen voličů Miloše Zemana. „A druhá otázka. Považuji vás v jistém smyslu za eurorealistu. Co říkáte na tendence některých politických hnutí, ale nejenom politických, která prosazují vystoupení České republiky z Evropské unie, potažmo i ze Severoatlantické aliance?“ První dotaz podle prezidenta rádi citují novináři. Odpověděl, že se závázal lidi sjednocovat a nikoliv rozdělovat. Dříve na podobné otázky reagoval slovy, že lidi rozděluje názor, nikoliv člověk, podobně jako názor fanoušků Sparty a Slávie. Jediný způsob, jak tímto sjednocovat, je vracet se k totalitnímu systému, kde měli všichni názor jednotný. „Anebo mlčet. Protože když mlčíte a mlčíte výmluvně, tak nikoho nepopuzujete. Sice společnost nesjednocujete, protože pro to nic neděláte, ale alespoň neprovokujete novináře a některé politiky,“ řekl Zeman a pokračoval s tím, že se situace změnila před týdnem, kdy důvěra veřejnosti v jeho osobu dosáhla sedmdesáti procent. „Odpovídám proto s lehkou ironií na tuto otázku. Sjednocuji postupně společnost, zatím se mi to podařilo u sedmdesáti procent a hodlám pokračovat zbývajícími třiceti,“ odpověděl.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová