„Naposledy jsem jel do Vídně vloni 13. března. Pak už se začaly zavírat hranice. Od té doby jsem neměl ani jeden kšeft,“ říká Jiří Filip, který vozí především asijské turisty z letiště do hotelů, a to nejen do Českého Krumlova, ale také například do Rakouska, Německa nebo Maďarska. Podnikat v této sféře začal v roce 2009.

„V té době už bylo podobných přepravců v Krumlově několik. U jednoho jsem byl zaměstnaný, ale nefungovalo to tak, jak bych si představoval, a nakonec jsem se osamostatnil. Koupil jsem si v Německu starší auto a začal jezdit nejdřív sám. Ke konci jsem měl už tři auta a další spolupracovníky. Mám dvě devítimístné dodávky a jedno osobní auto, když vezu třeba jen dva lidi. Než jsem se u klientů zapsal, trvalo mi to dvě sezony. Až pak jsem začal vydělávat. Do té doby jsem to dotoval,“ vypráví podnikatel s tím, že veškeré objednávky shání přes internet.

„Na uživení to v pohodě bylo, byl jsem spokojený, žádné problémy,“ popisuje situaci před covidem, který všechno změnil.

Smůlu v podnikání má pan Filip navíc už podruhé.

„Ještě před tím, než jsem začal přepravovat turisty, jsem prodával paletový papír pro výrobce krabiček na sklo. A jak přišlo embargo na Rusko, tak toto všechno skončilo. To bylo někdy v roce 2018,“ vzpomíná. Tehdy to ale nebolelo tolik jako dnes, protože už měl současně rozjetou i přepravu turistů. Tentokrát je tedy pro něj situace mnohem horší.

Pomoc od státu? Necelý padesát tisíc za rok…

„Musím platit nájem skladu, kde mám ještě zbytek papíru. Tady platím 12 tisíc. K tomu splácím ještě jedno z aut, to činí jedenáct tisíc. Takže jen na tyto poplatky potřebuji měsíčně 23 tisíc. K tomu samozřejmě platím sociální a zdravotní. Nemůžu živnost pozastavit právě kvůli tomu skladu,“ říká Jiří Filip a dodává.

„Ještě minulý měsíc jsem měl nějaké peníze na kontě, ale už došly. Polštářek prostě splaskl.“

Prozradil také, jaká přišla pomoc od státu.