Ferguson nejdříve tepe svého kolegu ekonoma Paula Krugmana, který před měsícem vyhlásil vítězství nad inflací, která sužuje jak Evropu, tak USA. Na rozdíl od ostatních se moc nevěnuje tomu, že Krugman k měření použil ukazatel ceny pro spotřebitele, ze kterého ovšem vyjmul cenu jídla, energií, ubytování a ojetých vozů. Ferguson jen poukazuje, že takové měřítko je v podstatě k ničemu. Ale zajímá ho zejména fakt, že Krugman si k deklaraci vítězství nad inflací vybral den pět dní poté, co Hamás tvrdě zaútočil na Izrael.

The war on inflation is over. We won, at very little cost pic.twitter.com/opumf3nEvL

— Paul Krugman (@paulkrugman) October 12, 2023

Niall Ferguson je jedním z mála ekonomů, který se zabývá tématem, jak investovat ve válečném období. A jedním z jeho hlavních poznatků je, že války způsobují inflaci. Nechcete během nich nakupovat nebo vlastnit dluhopisy. Zvláště pokud jsou to dluhopisy těch, kdo prohrávají.

Je podle něj možné, že válka na Blízkém východě nebude velká, i když se toho investoři obávali. Ropa šla během následujících dvou týdnů po útoku nahoru o 7,2 %, zlato dokonce o 8,1 %. 19. října pak poprvé od roku 2007 byl výnos na desetiletém dluhopisu amerického ministerstva financí více než 5 %. Americký akciový trh poklesl o 2 %. Z toho se Fergusonovi zdá významné hlavně to, že zlato šlo nahoru v ceně i přesto, že se zvedly výnosy na dluhopisech, protože ty normálně cenu zlata tlačí dolů.

Ferguson srovnává toto období s dalšími, kdy na Blízkém východě začala válka. A jako nejpodobnější se mu zdá první válka v Perském zálivu, protože dva týdny po irácké invazi do Kuwajtu bylo zlato o 5,8 % dražší a ropa o 15,6 %. Podotýká, že měsíc po útoku Hamásu se zdá, že se nic neděje a investoři si myslí, že se jedná jen o další epizodu s Gazou, protože oproti šestému říjnu je ropa o dvě procenta levnější a výnosy desetiletých dluhopisů spadly o tři promile. Stále se ovšem drží zlato.

Cena 100 g zlata
Zdroj: EKKA Gold

Podle Fergusona se ovšem investoři klamou a základním předpokladem by mělo být, že válka bude eskalovat. „Zvěrsta spáchaná při hamásko-palestinském byla primárně míněná jako provokace, která měla izraelské ozbrojené síly vtáhnout do Gazy a jejích uliček a tunelů, takže budou zranitelnější na jiných frontách,“ míní ekonom.

A poukazuje, že to už se děje. Na Izrael střílí Hizballáh z Libanonu, v Sýrii se dávají dohromady íránské milice s cílem v Golanských výšinách, Hútiové z Jemenu taktéž útočí na Izrael. A ve Středozemním moři kotví dvě americké letadlové lodě s doprovodem. Kromě toho, na americké základny jsou podnikány pravidelné útoky, které vyúsťují ve vážná zranění amerických vojáků. „Těžko se mi hledá důvod, proč by nepřátelé Izraele najednou přestali. Jde to až moc dobře, zvláště globální propaganda, která má Palestince ukazovat jako nevinné oběti ‚osadnického kolonialismu‘,“ hodnotí ekonom.

Blízký východ je přitom stále nejdůležitějším poskytovatelem energetických surovin, s 48 % zjištěných světových zásob a 33 % světové produkce minulý rok. Ropa přitom stále tvoří 30 % veškeré spotřeby energie a pětina světové produkce se dopravuje přes Hormuzský průliv u pobřeží Íránu. Ferguson uznává, že svět je na ropě závislý méně než v sedmdesátých letech minulého století. I přesto by vojenský zásah proti Íránu nebo zavedení dalších sankcí znamenaly ohrožení 1,5 milionu barelů ropy, které tato země vyváží.

Světová banka odhaduje, že každý konflikt, který sníží produkci v Perském zálivu o 2 miliony barelů denně, tedy o dvě procenta světové produkce by vyhnal cenu za barel na 93 až 102 dolarů. Velký konflikt, který by znamenal ztrátu produkce 6 až 8 milionů barelů denně, by ji pak vyhnal na 141 až 157 dolarů. Jak Ferguson podotýká, zemní plyn je od začátku války už o třetinu dražší.

Připomíná, jaké následky měla Jomkipurská válka a zvýšené ceny ropy a embargo na vývoz. Cena jednoho barelu šla nahoru čtyřnásobně a následky byly ekonomická katastrofa. Inflace vyskočila na 7,4 % a na začátku října 1974 byla 11,8 %. Recese v USA trvala od listopadu 1973 do března 1975. Nezaměstnanost se zdvojnásobila z 4,6 % v říjnu 1973 na 9 % v květnu 1975. A začala stagflace, tedy vysoká inflace spojená s ekonomickým útlumem. Nemluvě o tom, jaký to způsobilo krach na burze, index S&P 500 šel dolů o 44 %. A oslaboval také dolar.