Ta je v Egyptě jednou z nejzásadnějších otázek. Křesťané si stěžují, že stavbě jejich svatostánků jsou házeny klacky pod nohy, úřady často různými obstrukcemi zadržují stavební povolení, a tak se musí uchylovat k budování ilegálních modliteben v budovách s jiným účelem. Ty jsou pak často terčem útoků muslimských aktivistů.

Křesťané patří k nejloajálnějším sympatizantům současného egyptského prezidenta Sísího. Jejich podpora v roce 2013, kdy svrhl zvoleného zástupce Muslimského bratrstva Mursího, byla důležitá; a při následných mstivých útocích muslimů prolili mnoho krve. Proto věřili, že se jim za současné konstelace podaří prosadit vstřícnější pravidla. Zákon, který právě jde do parlamentu, je však prý hluboce zklamal.

CELÝ TEXT V ANGLIČTINĚ ZDE

Žádosti o stavbu kostela musí být posouzeny místním guvernérem, který je volený, a tedy závislý na názoru většiny, která bývá zpravidla muslimská. Pro posouzení žádosti mají být uplatňována taková kritéria jako přiměřenost kostela velikosti křesťanské komunity (která bývá v oficiálních statistikách podhodnocena, protože lidé se bojí k menšinové víře oficiálně přihlásit) nebo bezpečnostní rizika. Ta jsou přitom ve většinově muslimském Egyptě takřka jistá. Panují obavy, že zejména na venkově nebudou místní autority ochotné udělovat povolení ke stavbě.

Křesťanští zákonodárci se původně všichni stavěli proti návrhu. Nakonec jej podpořila Koptská pravoslavná církev, nejvýznamnější z egyptských křesťanských církví. Podle názoru mnohých změnila názor na nátlak vlády. Její vysoký představitel otec Sergius však trvá na tom, že nový zákon je úspěchem: „Církev a vláda dosáhly dohody na usmíření. Díky Bohu, že máme tento zákon,“ uvedl podle agentury AP.

„Vláda zabila sen. Říká křesťanům: Nejste plnoprávnými občany,“ protestuje křesťanský zákonodárce Emad Gad.