Kořeny současného stavu je podle Dvořákové nutné hledat již na počátku transformace, kdy převládající ideologií západních demokracií se stal neoliberalismus a s ním spojená snaha redefinovat vztahy mezi státní, veřejnou a privátní sférou.
Celý text je ZDE
Země, které vstupovaly do EU, musely kontrolní a vyvažující mechanismy nastavovat, byť často jen formálně. Například u nás „povinný“ služební zákon víc než deset let nenabyl účinnosti.
Slabé nastavení kontrolních mechanismů a vyvažování mocí vede k mobilizačnímu stylu politiky, jež znemožňuje kompromisy. Tím se prý zablokuje vládnutí a posiluje se snaha politiků získat moc „operativně“ rozhodovat, tj. nedodržovat postupy a procedury. Aby to fungovalo, je třeba eliminovat i nejzákladnější kontrolní mechanismy, a to zejména Ústavní soud, omezit prostor pro ombudsmana či jej přímo zrušit, udržet či znovu získat kontrolu nad státní správou, kontrolovat média apod.
Občanské principy pak nahrazují principy etnické či náboženské (nebo obojí), v řadě zemí se posiluje vliv církve (jedné s privilegovaným majetkem a postavením). „Snad nejvýznamnější propojení ‚trůnu a oltáře‘ můžeme vidět v současném Rusku,“ podotýká Dvořáková.
Ochota přijmout autoritářské principy sice souvisí s dědictvím komunismu, ideově ale lze návrat vnímat spíše k autoritarismům třicátých let – nacionalistickým a klerikálním – Piłsudského Polska, Horthyho Maďarska a druhorepublikové atmosféry v Československu. „Je nutné si uvědomit, že snaha nahradit nezvládnutou politickou soutěž spoléháním na autoritu a tradici zde již byly a nepřinesly nic dobrého,“ varuje závěrem Dvořáková před podobným vývojem.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam