„Měli bychom si asi konečně uvědomit, že Evropská unie – kterou vidím velice pozitivně, přestože má spoustu velkých negativ a přestože asi přepálila svou snahu o integraci a glajchšaltizaci Evropy – je v tuto dobu pro nás jediné řešení, protože svět je zlý a dochází k velkým střetům. Je multipolární, každý den čteme o tom, co Čína, Spojené státy, Turecko, co Rusko, a nemůžeme si namlouvat, že tento svět je hodný a bude tleskat tomu, že my zde nadšeně říkáme: ‚Vítejte všichni, chceme být s každým kamarádi.‘ Ne každý ve světě se chce kamarádit, takto to je. Svět není jen plný kamarádů,“ konstatoval Bárta v rozhovoru pro server Kupredudominulosti.cz.

Pokud vidí v každé krizi určitou naději na obrodu, jakým způsobem by se mohla obrodit naše společnost? Podle Bárty se to dá těžko odhadovat. Možná se dnešní národní státy transformují v jinou podobu státu. Kdo ví. Nikdo to prý nedokáže říct přesně. Jedním z úkolů budoucnosti jistě bude péče o stárnoucí populaci.

Právě na tomto problému se podle Bárty ukazuje, jak amatérsky si počínají dnešní politici. Jedna vláda postaví nějaké pilíře důchodové reformy, další vláda je totálně zboří a nenabídne alternativu. Jen občany přesvědčuje, že na důchody bude. A co si z toho má občan vybrat?

Další jasné selhání státu pak Bárta vidí v nárůstu exekucí. Pokud stát umožní, že je exekucí zatíženo na 900 tisíc lidí, něco je špatně. „Samozřejmě, jsou zde lidé, kteří si to zaslouží, protože kdo normální by si půjčoval na dovolenou, nebo na větší televizi, kde půjčka vůbec není namístě. Ale někteří si museli půjčit, protože tento stát se nedokáže postarat ani o matky samoživitelky, protože není schopen vymáhat a zajistit, aby se otcové o ně starali,“ podotkl egyptolog.

• Celý rozhovor naleznete zde

Tyto dva příklady dokazují, že stávající státy selhávají častěji, než bychom si přáli. Právě kvůli těmto a jim podobným chybám si lidé budou přát změnu, Ale podle Bárty bude složité říct, co bude tou poslední kostičkou, která se rozkymácí a shodí celé domino.

Bárta má za to, že jedním z průvodních jevů současné krize je ztráta legitimity současných elit. „Zcela jistě – a souvisí to mimo jiné se ztrátou legitimity těch, kteří by měli být elitami. A to proto, že systém několikrát zahrál velice nefér v případě ekonomické krize v roce 2008 a jejího řešení. To může normálního člověka vést k tomu, že když přestává věřit systému, tak hledá jiná řešení. Pak nastupují lidé, kteří mají řešení, jež vypadají snadně a dají se shrnout do několika vět – a lidi strhnou. A to proto, že lidé věřili v systém, který se na ně vykašlal, nebo se ukázalo, že nefunguje tak, jak by měl, nebo jak lidé očekávají. Hledají proto jiné směry a zčásti se vrhnou tam, kde jsou k nalezení zdánlivě jednoduchá, rychlá a snadná řešení, kdy je složitý svět zredukován na několik snadno pochopitelných položek „ano“, nebo „ne“, černá, nebo bílá,“ podotkl egyptolog.

Důležité však je, že dnes máme celou řadu informací, díky globalizovanému světu je také můžeme rychle předávat a můžeme se připravit na krizi, která jednoho dne nevyhnutelně přijde. Pokud se na ní nepřipravíme, utrpíme tím všichni. I příslušníci elit. Naší nadějí mohou být také silní lídři, kteří nás krizí provedou. Stejně jako Winston Churchill provedl Velkou Británii druhou světovou válkou.

„Velkým zlem, nebo nedorozuměním dnešní doby, je, že zkomercionalizovala úplně vše, včetně budování lídrů. Dnes jedete do Tater a nazve se to Fórum mladých lídrů, kdy nějací lidé za spoustu peněz poslouchají o tom, co je to lídr. Dostanou diplom a pak přijedou domů a mají být lídry. Když se ale podíváte do historie, tak lídr se rodí úplně jinak. Je to člověk, který dlouhé roky něco vytvářel, za něčím stál, ať už to byl švec nebo jaderný inženýr, měl jasně definované postoje, několikrát si, jak se říká, nabil ústa, ale něco dokázal, měl své myšlení. A z takovýchto lidí se rodí lídři. Lídr se nerodí ze školení, z nějaké přednášky či semináře. To je naprosto deviantní představa,“ varoval v závěru rozhovoru Bárta.