Vše začalo jako vnitrostranický spor v Konzervativní straně a David Cameron ze stranické politiky udělal státnickou záležitost, řekl Přibáň v souvislosti s dlouhodobými třenicemi mezi toryi kolem EU. Udělal z tohoto sporu takovou základní otázku, jako je postavení státu v Evropské unii a ve světě, dodal. „To byla politická chyba.“

Slib mu umožnil vyhrát loňské parlamentní volby a dočasně zvládnout vlastní poslance, dodal. Připustil, že „Cameron nemohl předpokládat, že krize eurozóny bude tak hluboká a zásadní, že imigrační krize bude tak rozsáhlá a bude trvat již druhé léto“. To vše přispívá k rostoucímu euroskepticismu, dodal.

Odpor proti EU rezonuje celou společností

Připomněl ale, že odpor vůči EU není jen mezi toryi, ale i mezi opozičními labouristy. Proto ten problém rezonuje celou společností, která je skutečně rozdělena na dva rovnocenné tábory, dodal.

Brexit je i projevem protestu proti politickým elitám – ať jsou britské, nebo evropské – a nárůstu hněvu, který se přelévá po celém kontinentu, zdůraznil Přibáň. „I jinde jsme svědky změny celkového politického stylu a posunu k tomu, co by se dalo označit jako plebiscitární demokracie, tedy kde silný vůdce získává mandát přímo od svých stoupenců, nikoli skrze demokratické a ústavní procedury,“ řekl.

Podle něj tak vystupuje americký prezidentský kandidát Donald Trump, šéf Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, ale i čelný představitel kampaně za brexit Boris Johnson. Zcela záměrně se vyhýbá jakékoli věcné debatě a vše žene na vyhrocené emoce kolem migrace a jak by Británie měla být znovu velká, řekl. „To je postimperiální myšlení, které je v dnešním komplexním světě spíše nesplnitelným snem než reálnou politikou.“

Vystoupením z EU by Británie ohrozila i vlastní státnost

V Británii je jedním z důvodů tohoto protestu proti elitám ekonomická krize, kterou rozpoutala finanční krize. „Ta definitivně rozbila sen o tom, jak se ekonomický a politický liberalismus budou doplňovat, že trh bude vytvářet bohatství a konsenzuálně jednající politické elity ho budou přerozdělovat. Tento ideologický rámec světa po konci studené války definitivně zkolaboval s finanční krizí,“ řekl Přibáň. „Byla první krizí, ve které nerovnost se nezmenšila, ale zvýšila. Důvodem rostoucích protestů proti politickému establishmentu je právě reakce na toto zhoršení ekonomické situace při zachování politických privilegií,“ řekl.

Přestože bankéři a ekonomové jsou ve své většině proti brexitu, protože by přinesl ekonomické problémy, „přesvědčivost jejich argumentů je nízká, protože už skoro deset let k nim nikdo nemá důvěru“.

Pokud Británie vystoupí z Evropské unie, může to podle Přibáně ohrozit i jí, protože Skotsko bude v takovém případě usilovat o odchod z Británie. „Skotsko si jistě bude vynucovat druhé referendum a dostane ho. Ale i ono si pak bude muset vyjednat vstup do EU a vystavuje se nejistotě,“ řekl v souvislosti s tím, že by se Skotsko zřejmě nemohlo stát automaticky členem EU. „To jsou ale spekulace. Jedno je jasné, pokud Británie vystoupí z EU, paradoxně tím ohrozí i svou vlastní státnost,“ zdůraznil Přibáň.