Čeští elfové působí v českém mediálním prostředí již nějakou dobu. „Jsme elfové a lovíme trolly – zejména ty kremelské,“ definuje se skupina krátce na Facebooku, kde také hlavně působí. Svou činnost diskutoval před časem mluvčí elfů Bohumil Kartous s Janem Čulíkem z Britských listů, do kterých i sám přispívá. Čulík tuto skupinu označil za „neformální organizaci většinou mladých lidí, kteří se snaží poukazovat na zneužívání sociálních sítí a e-mailů prostřednictvím lživých zpráv a destabilizaci české společnosti“. A dodal, že na Kartouse jistá část veřejnosti reaguje jako na „zatraceného udavače“. Kartous se nejdříve složitě snažil tuto část veřejnosti definovat.

„Tihle lidé prostě věří tomu, že tady čelíme nějaké hrozbě, která sem přichází ze Západu, že jsme tím Západem nějakým způsobem okupováni a uzurpováni; tenhle narativ se tam velmi často objevuje, protože Evropská unie je neustále přirovnávána k Sovětskému svazu, k nějaké totalitní struktuře, a tím pádem, když jim někdo dává najevo, že jsou součástí dezinformační scény nebo podlehli jako oběti tady těm narativům, no tak oni se zákonitě proti tomu ohrazují a ta míra verbální agresivity dává tušit, že se to niterně dotýká jejich identity,“ tvrdil v rozhovoru Kartous. Čulík vysvětloval, že pojem udavačství znamená udávat slušné lidi nepřátelskému režimu. „Ale vždyť to není pravda už 30 let,“ snažil se Čulík vyvrátit nařčení.

Kartous se také rozohnil nad osobou Václava Klause mladšího. „Tenhle člověk byl tím, kdo se snaží protlačit přes český Parlament jakousi naprosto šílenou novelu zákona, která řekne, že mazání rasistických, xenofobních, dezinformačních a kdovíjakých bludů na sociálních sítích bude zákonem trestáno. Když se podíváte na to, co se děje v civilizovaných zemích, tak se hledají cesty, jak ty soukromé provozovatele těch platforem, které zasahují hluboce do veřejného života, jak je regulovat, aby byli v souladu s tím, co je hodnotový rámec té dané společnosti, tak pomatenci tohoto typu chtějí jít úplně opačnou cestou. Podle mě to dělají z většiny zcela pragmaticky, protože vědí, že zrovna v takovém prostředí se jim může dařit.“