Velký zájem projevují i čeští odborníci z mnoha medicínských oborů. Kongres by mohl být příležitostí pro ty, kteří velmi nahlas a většinou bez odborných argumentů a za pomoci zavádějících interpretací protonovou léčbu kritizují. Právě zde bude prostor k diskuzi a k získání nejnovějších zkušeností světové protonové komunity.

O prudce se zvyšujícím významu protonové terapie svědčí stále rostoucí množství indikací v mezinárodně uznávaných doporučeních, dále i fakt, že se stále staví a plánují nová protonová centra.

Protonových center po světě přibývá

Jen v roce 2015 zahájilo provoz 12 nových center, které mohou pacientům s rakovinou nabídnout šetrnou a efektivní léčbu. Světový leader na poli onkologie, Mayo Clinic v USA, spustila rovnou dvě centra, s celkem 8 ozařovnami, všemi vybavenými technologií tužkového skenování, kterou léčí své pacienty už čtvrtý rok právě pražské protonové centrum. Protonovou léčbu spustila i klinika St.Jude v Memphisu, která je zase absolutní špičkou v léčbě dětských pacientů a jak uvádí tamní hlavní lékař, je to nutný krok, pokud nemocnice chce zůstat světovým leadrem v léčbě a výzkumu mozkových nádorů.

Ani Evropa nezůstala pozadu a nová centra byla otevřena ve švédské Upsalle, v Italském Trentu a německém Marburgu. Právě švédská zkušenost by mohla být zajímavá pro aktuální situaci v České republice, kde kolem významu protonové terapie probíhají stále ještě debaty vedené mnohdy bez relevantních argumentů. Skandion Clinic je totiž součástí 7 univerzitních nemocnic ve Švédsku a každá z nich deleguje radiační onkology odpovědné za protonovou terapii, zároveň existuje základní tým trvale přítomný v Upsalle. Tento model významně přispívá ke správnému výběru pacientů vhodných k protonové terapii, což se bohužel v českých podmínkách stále ještě poměrně často odehrává na bázi subjektivního pocitového hodnocení lékaře a ochoty či odvahy protonovou terapii doporučit. Přitom existence KOC, tedy Komplexních onkologických center nahrává použití stejného modelu jako ve Švédsku. ASTRO, americká společnost pro radiační onkologii definovala skupinu nádorů, jejichž léčba protonovou terapií by měla být hrazena ze zdravotního pojištění, jde o nádory hlavy a krku, hrudníku, břicha a pánve. NCCNguideline zase uvádí, že by mělo být zváženo použití protonové terapie v případě Hodgkinova lymfomu s odůvodněním, že pokud nějaká technika prokáže významné šetření zdravých tkání, je pro pacienta tou nejlepší.

K argumentům některých českých kritiků, že na protonovou terapii neexistují randomizované studie NCCN uvádí, že koncept medicíny založené na důkazech randomizovaných studií zde nemůže být aplikován a musí být aplikována technika, která nejvíc redukuje dávku na zdravé tkáně.

Světové trendy potvrzují i cestu, kterou se vydalo pražské PTC, když zahájilo program léčby nemalobuněčného karcinomu plic, právě ten se objevil i v doporučení amerických odborníků, protože právě protonová terapie umožňuje dodat dávku záření nutnou k léčbě bezpečně.

Odborníci se shodují, že protonová terapie se bude objevovat jako doporučená metoda stále širšího spektra diagnóz a už dnes je zřejmé, že jde o nejšetrnější způsob léčby velké skupiny nádorů.