Průzkum proběhl mezi 4. dubnem a 12. květnem ve Velké Británii, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a Švédsku a zúčastnilo se jej 10 491 respondentů. Vedle migrační a dluhové krize jsou podle sedmnáctistránkové zprávy Evropané znepokojeni narůstajícím počtem nařízení Evropské komise. Z hlediska mediánu se na EU příznivě dívá 51 % respondentů, naopak pro 47 % lidí vzbuzuje Evropská unie spíš negativní konotace.

Respondenti se rovněž vyjadřovali k případnému odchodu Velké Británie. Za pozitivní brexit považuje pouze 18 % Evropanů, opačného názoru je potom hned 70 % z oslovených respondentů. Lidé se také vyjadřovali k budoucnosti Evropské unie a lze říci, že převážil spíš kritický postoj. Dvaačtyřicet procent respondentů se například domnívá, že by mělo dojít k navrácení části pravomocí národním státům, kdežto opak si přeje pouze 19 %.

Celou zprávu v angličtině máte k dispozici ZDE. 

Jako největší eurooptimisté vycházejí z průzkumu Pew Research Center jednoznačně polští respondenti, kterých se pozitivně dívá na Evropskou unii 72 %. Na druhém místě následují Maďaři (62 %) a Italové (58 %). Respondenti v Německu, Španělsku, Velké Británii, Francii a Řecku se naopak ve více než 50 % vyjádřili k EU kriticky. Největšími euroskeptiky jsou Řekové, z nich se pouze 27 % dívá na Evropskou unii v pozitivním světle.

Největší nevoli sklízí Evropská unie za řešení migrační krize. Ani v jednom z deseti států nepřevážil souhlasný názor se zvoleným řešením bruselských elit. Největší nespokojenost vyjádřili Řekové (94 %), Švédové (88 %) a Italové (77 %). Nejvíce naopak Bruselu věří v případě migrační krize Nizozemci, byť ani v jejich případě nevyznívá procentuální poměr pro Junckera, Schulze a spol. nijak příznivě. Postoj Bruselu v otázce migrační krizi považuje za správný jen 31 % Nizozemců.

Průzkum rovněž ukázal, že si Evropané přejí, aby měly národní státy větší pravomoci. V každém z deseti sledovaných států tento názor poměrně jasně převážil nad názorem, že by se naopak měly národní státy části pravomocí vzdát ve prospěch Evropské unie. Nejrozhodněji jsou pro vrácení pravomocí zpět národním státům Řekové (68 % ku 8 %) a Britové (65 % ku 6 %). Nejméně by naopak delegování dalších pravomocí na EU vadilo Francouzům (39 % ku 34 %) a Španělům (35 % ku 30 %).