Místo inaktivovaného viru volí světové týmy mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich vpraví genetickou informaci viru. „Existují odborné důvody, proč není vhodné volit vakcínu inaktivovanou, tedy připravenou z usmrceného viru,“ uvedl Prymula.

„V současné době ve světě je asi 94 kandidátních vakcín, z nichž osm se dostalo do fáze, kdy začaly klinické testy. Z tohoto počtu je naprosté minimum inaktivovaných,“ konstatoval náměstek ministra zdravotnictví.

Hlavní problém při vývoji vakcíny je podle Prymuly to, že se u tohoto koronaviru přesně neví, jakým způsobem vyvolává imunitu a jak je dlouhodobá. „Virus v této usmrcené podobě – a těch zkušeností je celá řada – nemůže vyvolat takovou imunitní odpověď jako virus živý,“ zdůvodnil, proč není český postup při vývoji vakcíny zřejmě ten správný.

Mnohem větší stabilitu a dlouhodobější působení by mohla prý mít vyvíjená vakcína, která by byla univerzální proti všem koronavirům. „Neměla by to být vakcína, která cílí na části viru, které jsou specifické právě pro tento typ, ale na části obecné i pro SARS nebo MERS,“ dodal Prymula.