Společně s masivní migrací z muslimských zemí se Evropa potýká také se zvýšeným množstvím teroristických útoků, znásilnění a dalších trestných činů. V samotném Německu se loni v porovnání s rokem 2015 zvýšil počet sexuálně motivovaných trestných činů o 12,5 %. Ve Vídni loni došlo k nárůstu počtu znásilnění či sexuálního obtěžování o propastných 55,5 %. V neposlední řadě ale evropskou veřejnost znepokojují teroristické útoky.

Jenom za posledních několik dní zasáhly teroristické útoky Londýn, Manchester, Paříž a včera také Brusel. Není se proto moc co divit, že se Evropané k dalšímu přijímání zejména muslimských migrantů a uprchlíků nestaví příliš pozitivně. Svědčí o tom aspoň výsledky průzkumu londýnského think-tanku Chatham House, který se v období mezi prosincem 2016 a únorem 2017 dotazoval 10 000 respondentů z 10 členských států EU na otázky spojené s Evropskou unií.

Vedle toho odpovídalo na dotazy také 1800 příslušníků tzv. „elit“, tedy lidí, kteří mají vliv na veřejné dění z pozice politiků, novinářů, podnikatelů, neziskového sektoru atd. „Postoje a názory mezi ‚elitami‘ a občany členských států jsou značně odlišné,“ píše londýnský think tank a uvádí několik (z pohledu Bruselu) neradostných zjištění. Například jen 34 % lidí si myslí, že nějakým způsobem profituje ze členství v EU.

Zatímco mezi příslušníky elit tento názor zastává hned 71 % z nich. Nepříliš lichotivě pro EU vyznívá také přesvědčení 54 % respondentů, že se jim v jejich zemi žilo před 20 lety lépe než nyní. Překvapivě se také ukázalo, že ani příslušníci elit nijak zvlášť nepodporují ještě užší integraci. 28 % z nich je spokojeno se stávajícím stavem, 37 % by chtělo na Brusel delegovat další pravomoci a 31 % by naproti tomu více pravomocí vrátilo národním státům.

Rozdíly mezi postoji elit a „obyčejných“ lidí jsou patrné prakticky ve všech tématech. A potvrzují se i v otázkách, které se týkají solidarity. 77 % politiků, novinářů či „neziskovkářů“ se domnívá, že by bohatší státy měly finančně podporovat chudší státy. Ovšem mezi lidmi tento názor sdílí jen polovina. To samé platí o pohledu na vůdcovskou roli Německa v EU. Pozitivně ji hodnotí 62 % příslušníků „elit“, ale mezi lidmi tento názor sdílí jen 48 %.

Jasně patrná je názorová propast mezi „elitami“ a obyvateli Evropy v otázce migrace. Uprchlické kvóty podporuje jen 49 % lidí, o celých 14 % méně než mezi elitami. Největší podporu mají kvóty logicky v Řecku a Itálii, kam přijíždí většina migrantů. Nejméně potom v Maďarsku (19 %). Dále 56 % respondentů z řad „obyčejných lidí“ si přeje zcela zastavit migraci z muslimských zemí. Průzkum příliš nepotěší ani Angelu Merkelovou. Její migrační politiku „otevřených dveří“ podporuje sice 59 % příslušníků elit, ale jen 30 % lidí.