11. září 2001 měl Bašta coby velvyslanec v Rusku naplánovanou cestu do Saratova, města ležícího v evropské části  největšího státu světa. „Odletěli jsme do Saratova, ubytovali se v hotelu a vypravili jsme se do rušných ulic na pozdní večeři. Již v hotelové lobby a pak v průběhu celého večera se na mne obraceli různí lidé a kondolovali mi k tomu, co se přihodilo, a ujišťovali mě o své podpoře. Nemysleli si, že jsem Američan, ale identifikovali mě jako člověka ze Západu. To, co se stalo, považovali za útok na naši civilizaci a považovali za nutné dát mi najevo svoji účast. Přiznám se, že mě to dojalo,“ říká Bašta.

Celý komentář naleznete zde.

V televizi následně viděl palestinskou radost z teroristického činu a bohužel se s ní setkal i u některých lidí v ulicích Moskvy. „Ta radost se neomezovala jen na Palestince – když jsem po návratu do Moskvy šel nakoupit na trhu na Tišince ovoce, Azerka, která je tam u stánku prodávala, mi anglicky sdělovala: „Miluji Osámu!“ Neudržel jsem se a vysvětlil jí, že kdyby její milovaný Osáma přišel do Moskvy, asi by byla první, koho zabije, protože chodí v džínách, s nepokrytou hlavou, kouří a baví se s cizími chlapy...,“ pokračuje bývalý diplomat.

Na nejvyšší úrovni, to jest mezi prezidentem Georgem W. Bushem a prezidentem Vladimirem Putinem, však panovaly dobré vztahy. Putin Spojené státy podpořil. Situace se změnila  až se vpádem Spojených států do Iráku. Od onoho roku 2003 se vztahy mezi oběma zeměmi už jen zhoršovaly.

To, že se blíží nějaká akce podobná té z 11. září, se prý ukazovalo už od roku 1998. kdy al-Káida zaútočila na americké ambasády ve východní Africe. Po 11. září začala válka proti terorismu, která ovšem dodnes nepřinesla nějaké hmatatelné úspěchy. Afghánistán, Irák, Libye, to všechno jsou rozvrácené země s obrovskými problémy.

„Al-Káida sice ztratila na významu, ale vystřídal ji Islámský stát a terorismus nového typu se jeho přičiněním pomalu stěhuje do Evropy. Tehdy ad hoc vytvořená koalice proti anticivilizačním hrozbám se už asi nikdy neobnoví, na to je svět příliš rozdělen,“ varuje Bašta.