Válka na Ukrajině trvá už 639 dní a ruský prezident Vladimir Putin sáhl ke srovnání vpádu ruských agresorů na Ukrajinu, s izraelským konfliktem mezi armádou a teroristy z hnutí Hamás, který trvá 7 týdnů.  Západ obvinil z pokrytectví.

„Putin prohlásil, že účastníci summitu G20, kteří vyjádřili šok nad pokračující ruskou válkou na Ukrajině, by měli být místo toho ‚šokováni‘ ‚krvavou‘ revolucí na euromajdanu z roku 2014 na Ukrajině a následnou válkou, kterou ‚kyjevský režim vedl proti vlastnímu lidu‘ na Donbase a ‚vyhlazením civilního obyvatelstva v Palestině, v Pásmu Gazy‘,“ napsal k washingtonský Institut pro studium války (ISW).

Putin také naznačil, že je ochoten jednat o míru na Ukrajině. Jenže v mantinelech, které stanoví Rusko. Ani náznakem  nezmínil požadavek ukrajinské strany, že je ochotná jednat s Ruskem, pokud se Rusové stáhnou z území, které je z mezinárodního hlediska ukrajinské.

Naproti tomu, ze strany EU se Ukrajině dostalo zastání.

Bloomberg 21. listopadu oznámil, že Evropská unie (EU) navrhla plán na posílení bezpečnostních závazků členských států EU vůči Ukrajině. Bloomberg s odvoláním na předběžný návrh uvedl, že návrh EU bude vycházet ze stávajících bilaterálních dohod uzavřených v rámci deklarace Skupiny sedmi (G7) o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Návrh údajně obsahuje mechanismy pro: dlouhodobou vojenskou pomoc; výcvik ukrajinských sil; spolupráci s ukrajinskou domácí obrannou průmyslovou základnou (DIB); posílení schopnosti Ukrajiny čelit kybernetickým a hybridním hrozbám; pomoc při odminování; podpora reformního programu Ukrajiny v rámci procesu přistoupení k EU; pomoc při energetické transformaci Ukrajiny a úsilí o jadernou bezpečnost; a sdílení zpravodajských a satelitních snímků.

Zástupce EU pro zahraniční věci Josep Borrell 13. listopadu prohlásil, že Ukrajina je nejvyšší prioritou EU a že závazek EU vůči Ukrajině zůstává v platnosti.