Institut pro výzkum veřejného mínění INSA provedl pro německý deník Bild průzkum, z nějž vyplynulo, že většina občanů (59 %) si přeje předčasné volby do Spolkového sněmu už v příštím roce. Pouze 27 % bylo dle průzkumu proti.

Pro nové volby by musel německý kancléř Olaf Scholz z SPD čelit hlasování o důvěře ve Spolkovém sněmu. Pokud by mu důvěra většinou poslanců nebyla vyslovena, mohl by požádat prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera o rozpuštění Spolkového sněmu.

Na to, že by si Němci přáli předčasné volby, poukázal na sociální síti X i německý ekonom Holger Zschaepitz. „Dobré ráno z Německa, kde 59 % Němců dává přednost novým volbám v roce 2024 kvůli politickému chaosu, ukázal průzkum BILD. Pouze 27 % je proti předčasným volbám. (Bez odpovědi je 14 %),“ upozorňuje ekonom.

Good Morning from #Germany where 59% of Germans prefer new elections in 2024 due to political chaos, BILD poll shows. Just 27% are against early elections. (no response: 14%). pic.twitter.com/Eze8I6XH8z

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) December 16, 2023

V příloze Zschaepitz sdílí grafiku, jež ukazuje, jak se s časem volební preference Němců proměnily od roku 2021, kdy se v září konaly federální volby do Spolkového sněmu. V oněch volbách se zvýšil počet poslanců ze 709 na 736 a největší stranou se stala SPD s 206 poslanci. Na druhém místě skončila se 197 poslanci CDU/CSU s 24,1 % a třetí největší stranou ve Spolkovém sněmu se stal Svaz 90/Zelení, kteří získali přibližně 15 % hlasů. S nejmenším počtem hlasů v roce 2021 skončila Levice, která získala jen 4,9 % hlasů.

Během dvou let se však pozice německých stran výrazně změnila. Podle průzkumu nyní s přehledem vede koalice dvou křesťansko-demokratických stran CDU/CSU, které předsedá Friedrich Merz. Ke 14. prosinci 2023 by tuto stranu volilo 31 % německých občanů.

Na druhém místě je německá pravicová strana Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland, AfD). Pro tuto stranu by v prosinci hlasovalo 22 % občanů. Oproti situaci v září 2021, kdy získala pouze 10,3 % hlasů, si tak polepšila o více než 11 procentních bodů.

Třetí místo by obsadila strana SPD, pokud by se volby konaly již tento prosinec. Od minulých voleb tak tehdy vítězná strana ztratila 11,7 procentních bodů, a v současnosti by SPD volilo jen 14 % Němců.

V grafice je znázorněn i začátek ruské invaze na Ukrajinu. Zde lze vidět, že od této doby výrazně začaly růst voličské preference pro AfD, zatímco hlasy pro SPD začaly klesat.

Stejné procento voličů, kteří by v prosinci 2023 svůj hlas dali SPD, by hlasovali pro stranu Zelených. Od voleb 2021 nastal nárůst v oblibě této strany krátce začátkem jara 2022, od září 2022 však šla strana v preferencích voličů konstantně dolů.

Během posledních dvou let si pohoršila i Svobodná demokratická strana FDP s předsedou Christianem Lindnerem. Nyní by stranu volilo jen 5 % voličů, což je jen o jeden procentní bod méně, než kolik Němců by svůj hlas dalo Levici.