Podle zprávy Ministerstva vnitra dál dominuje extremistické scéně takzvané antisystémové hnutí. „I v druhé polovině roku 2023 lze jednoznačně vypozorovat dominanci tzv. antisystémového hnutí nad tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénou,“ uvádí ve své zprávě o extremismu s tím, že v reakci na pandemii, ekonomické změny či zahraniční konflikty vzniklo pro níže popisované subjekty v tuzemsku velmi příznivé klima.

Hlavní riziko spojené s těmito skupinami spočívá v jejich ambici, aby Česká republika vystoupila z NATO a Evropské unie. „V takovém případě by tento stát přišel o bezpečnostní garance a stal by se méně odolným proti nepřátelskému působení cizí moci, zejména pak Ruské federace. Naplnění těchto jejich plánů by ohrozilo celkovou bezpečnost, suverenitu, obranu a v důsledku i fungování demokracie v České republice,“ uvádí ministerstvo.

Ve sledovaném období přinesl nový impulz mezi některé tyto subjekty konflikt na Blízkém východě. Řada skupin teroristický útok Hamásu a následné dění nevnímala jako regionální konflikt, ale zasazovala ho do svého ideologického světonázoru.

Novým fenoménem se staly podle zprávy rozmíšky mezi některými členy romské a ukrajinské komunity, vyvolané skutečnými či smyšlenými situačními konflikty, vyhrocovanými v prostředí sociálních sítí. „V důsledku několika skutečných, ale i smyšlených incidentů mezi Romy a Ukrajinci došlo ke zvýšení napětí mezi některými příslušníky těchto komunit. Situaci se snažili vyhrotit někteří dezinformátoři, ze kterých se pro tento případ stali účelově „ochránci“ práv Romů. Na druhé straně se pak na radikalizování části romské komunity podíleli i někteří tzv. lajfkaři.

Online prostor podle zprávy stále častěji zahlcují i různé antisemitské konspirační teorie v spojitosti s konfliktem na Blízkém východě: „Stále častěji se objevují i různé antisemitské konspirační teorie. V reakci na teroristický útok Hamásu se objevily výmysly o tom, že Izrael tento zločin sám potají zorganizoval. Rovněž byla šířena dezinformace, že Ukrajina poskytla zbraně Hamásu z dodávek od západních států. Postupem času se začaly objevovat protiizraelské narativy odsuzující aktivity tohoto státu vůči Palestincům,“ říká zpráva o extremismu.

V reakci na říjnový teroristický útok Hamásu se část pravicových extremistů přiklonila na stranu Palestinců, resp. tento akt interpretovala jako nevyhnutelnou reakci na politiku Státu Izrael. Registrováno bylo i šíření konspirační teorie, že za útokem stojí samotný Izrael, uvedlo vnitro.

Na stupňování napětí se podílejí značnou mírou dezinformační média i konkrétní osoby, které online prostor zaplňují často polopravdivými či zcela smyšlenými informacemi o různých incidentech či nespravedlnostech. Některými poplašnými zprávami se zabývaly orgány činné v trestním řízení. Nezřídka jsou tyto obsahy doplněny sdělením o Ruské federaci, kde údajně stále ještě funguje právo a spravedlnost a kde stát chrání své obyvatelstvo a „tradiční hodnoty“ před menšinami a dekadencí.

Antisystémové hnutí opět zastínilo tradiční extremistické a jiné xenofobní subjekty. Jeho představitelé se prezentují účastí na různých veřejných akcích a dále pak aktivitami na sociálních sítích, zejména streamováním, případně jiným prezentováním audiovizuálního obsahu. Jednoticím prvkem tohoto hnutí je kritika, nerespektování či neuznávání institucí českého státu a dále pak adorování současného režimu v Ruské federaci. Antisystémovému hnutí se dostává významného pokrytí ze strany dezinformačních médií. Osobnosti tzv. antisystémového hnutí nenabízejí žádný konkrétní politický program, zpravidla pouze prezentují nepravdivé či zavádějící informace a konspirační teorie.

Některé tyto osobnosti si pak na základě veřejného prezentování výhrůžek a jiných nenávistných obsahů, případně pro jinou trestnou činnost vysloužily pozornost orgánů činných v trestním řízení.

Ministerstvo připomnělo kauzu Tomáše Čermáka odsouzeného pro několik trestných činů včetně podpory a propagace terorismu. Čermák nenastoupil do výkonu trestu odnětí svobody a posléze byl dopaden policií v Polsku. V rámci antisystémového hnutí pak byl prezentován jako hrdina a mučedník a byla na něj organizována finanční sbírka.

Policisté také obvinili z trestných činů výtržnictví osm osob, které se zúčastnily květnových výtržností během soudu s Janou Peterkovou. Úřad městské části Praha 1 uložil pokutu několika osobám, které byly zadrženy během březnové demonstrace v Praze na Václavském náměstí, při níž se násilně pokusily strhnout z Národního muzea vlajku Ukrajiny.

Mezi oběťmi napadení z nenávisti převažovali Romové, následovali Židé a příslušníci LGBT+ komunity. Nejvíce zaznamenaných trestných činů s nenávistným podtextem se stalo v Praze a Ústeckém kraji. Nejvíce stíhaných osob bylo v Praze, poté v Moravskoslezském a Plzeňském kraji.

Policie za rok 2023 zaznamenala 181 nenávistně motivovaných trestných činů, meziročně o 31 více. Stíhala 98 lidí u nenávistně motivovaných skutků, nejčastěji za násilí proti skupině osob a proti jednotlivci.