„Ministr Blažek i tím, že je ministrem spravedlnosti, by měl lépe na miskách vah vážit svá slova. Zbytečně stresovat a strašit lidi není na místě, zvlášť od ministra jakékoliv vlády,“ reaguje na varování ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který v pátek v Poslanecké sněmovně uvedl, že situaci pokládá za nejdramatičtější od roku 1989 a varoval před možnou revolucí. „Ano, v celé Evropě máme problémy, které vznikly z naprosté části ruskou agresí na Ukrajině. Evropa má problémy, to je bez debat. Ale nehrozí žádná revoluce ani rozpad Evropské unie. Ceny elektřiny vyskočily do závratných výšek i díky spekulacím na energetických burzách. Viděli jsme, když Evropská unie jen naznačila, že bude navrhovat společné řešení, že se 9. září sejdou ministři, klesla cena jedné kilowathodiny z tisíce eura na šest set během jednoho dne. Ukazuje to na naprosté spekulace,“ dodal.

Ne, žádná revoluce se konat nebude

Když trh nefunguje, je potřeba zásah státu. „Není už problém, že bychom měli nedostatek ropy, nedostatek uhlí, částečně hrozí nedostatek plynu. Ale i to se řeší. Zásobníky jsou již téměř plné. Je jen potřeba najít v Evropě společně mechanismus, jak zastropovat ceny elektřiny, aby byly únosné jak pro domácnosti, tak pro podniky,“ uvedl Rouček. Přesto nelze podle něj vyloučit, že v ulicích měst budeme sledovat demonstrace. „Děje se to po celé Evropě. To je přirozené v demokracii. Nevidím v tom žádnou revoluci. Politický systém je konec konců založen na lidských právech i na právech demonstrovat, je založen na volné politické soutěži, střídání moci, ale nevede k revoluci. Systém vede k pádu vlád, výměně vlád. K tomu může dojít i u nás. Spekuluje se o tom, že by premiéra Petra Fialu mohl jednoho dne nahradit jihočeský hejtman Kuba. Ale to neznamená, že dojde k revoluci,“ uvedl Rouček.

Evropská unie z jakékoli krize vyjde podle Roučka silnější, se silnějšími pravomocemi a koordinačním mechanismem. „Viděli jsme to u covidu. Něco podobného se bude dít i v oblasti energetiky. Máme společný trh a na něm je potřeba mít i společnou energetickou politiku. Být navzájem propojení přenosovými soustavami – ropovody a plynovody. Udělali jsme chybu, že jsme se spoléhali na Rusko. To nyní končí. Během příštích dvou nebo tří let budou vystavěny plynovody i ze Španělska do střední Evropy buď přes Francii, nebo přes Itálii. Budeme propojení nejen z východu na západ, ale i ze severu na jih,“ popisuje Rouček s tím, že nadcházející zima bude kritická. „Všechno ale nasvědčuje tomu, že plynu i elektřiny bude dost. Problémem je vyšší cena. A tak hledá každá vláda v každé zemi mechanismy, jak nejpostiženějším podnikům pomoci,“ dodal.