Předseda Ústavního soudu ČR poskytl obsáhlý rozhovor Deníku. Zdůraznil, že v neklidných časech, ve kterých dnes žijeme, nemůže spoléhat jen na ústavu. Takové spoléhání se na jeden zákon by bylo falešné. Spíše je potřeba opírat se o instituce, které z ústavy vyrůstají. Jenže ani to samo o sobě nestačí. „Chceme-li být společností, která se nestydí, společenstvím hrdých lidí, tak se nemůžeme opírat o takové berličky, jako je národovectví, ale o obecné lidské hodnoty,“ poznamenal Rychetský.

S lítostí však sleduje, jak primitivní národovectví v posledních letech sílí a promítá se i do politiky. Bohužel narůstají i xenofobie a útoky na lidi s odlišnou barvou pleti. Objevují se také útoky na občany s odlišnou vírou. „Je svým způsobem ostuda a hanebnost, že kulturní národ s ohromnou tradicí je schopen poklesnout až na tuto úroveň,“ posteskl si Rychetský. Osobně ho mrzí, že se na politické, vědecké i kulturní scéně nenašla síla, která by tomuto neblahému trendu čelila.

Styděl jsem se za českou vládu

Předseda Ústavního soudu České republiky nerozumí tomu, proč Češi, kteří utíkali ze své vlastní země před nacisty v roce 1938, komunisty po roce 1948 a sovětskými tanky v roce 1968, teď nechtějí pomoct jiným lidem, kteří také prchají před tanky, minami a bombami padajícími z nebe. Uznává, že čeští uprchlíci se snažili přizpůsobit poměrům ve svých nových vlastech, zatímco dnes lidé mají obavy z toho, že nově příchozí mohou být teroristé, ale Rychetský považuje za absolutně nepřijatelné považovat za teroristu každého uprchlíka.   

„My přece vůbec nevíme, jestli lze ty, kteří utíkají do Evropy, paušálně klasifikovat jako islamistickou, antievropskou a antidemokratickou skupinu. To přece vůbec není pravda, dokonce je to absurdní. Speciálně Sýrie byla velice ekumenická země, v níž existovala silná křesťanská komunita, s vyspělým vysokým školstvím, takže odsud k nám mohla přijít řada vzdělaných a kultivovaných lidí, nejen lékařů a inženýrů. A co stovky zcela opuštěných dětí z africké Eritreje v bývalém záchytném táboře u Calais, které vůbec netuší, že existuje nějaký islám? Zjednoduším to. Stav, kdy se za pomoci mainstreamových médií a politické reprezentace šíří v naší zemi xenofobie, averze až nenávist k jakýmkoli uprchlíkům, je pro člověka uvažujícího v kategoriích naší humanistické civilizace nepřijatelný. Když jsem zhruba před rokem zaznamenal slova tehdejšího ministra vnitra Chovance, že do voleb nepřijmeme ani jednoho uprchlíka, tak jsem se styděl,“ uvedl Rychetský.