Průhlednost platů a mezd je podle ní předpokladem pro spravedlivé odměňování, jak je garantuje zákoník práce. „Ačkoliv zákon takto chrání zaměstnance po mnoho let, toto právo bývá v praxi nevymahatelné, protože zaměstnanci si protiprávního jednání zaměstnavatele často nejsou vůbec vědomi. Proto je přístup k informacím zásadním předpokladem, aby zaměstnanci mohli spravedlivé odměny dosáhnout,“ popsala Šabatová.

Ombudsmanka z toho důvodu také navrhuje skoncovat s praxí, kdy zaměstnavatelé zavazují své pracovníky k mlčenlivosti o jejich odměně. Zaměstnanci by takový závazek nemuseli podle jejího námětu respektovat. Zaměstnavatelé by také museli uvádět výši nabízené odměny už v pracovní inzerci.

„Větší informovanost zaměstnanců může také vytvářet tlak na zvýšení odměn u nejhůře placených zaměstnání,“ soudí Šabatová. Poukazuje na to, že s nerovným odměňováním se setkávají lidé se složitějším postavením na trhu práce, například zdravotně postižení, starší zaměstnanci nebo ženy po návratu z rodičovské dovolené.

Český statistický úřad nedávno zveřejnil data, podle nichž byl mediánový výdělek žen v roce 2010 o 19 procent nižší než výdělek mužů, předloni se lišil o 15 procent, což činilo v absolutní hodnotě přes 4 500 korun měsíčně. Největší propast byla v odměňování u vysokoškolsky vzdělaných a vyučených. Ženy s titulem pobíraly zhruba o čtvrtinu méně než muži, vyučené o víc než čtvrtinu.

Šabatová také navrhuje například zakotvit neoprávněné použití omezovacího prostředku při poskytování zdravotních služeb jako přestupek, zvýšit odměnu dočasného pěstouna za péči o postižené dítě a upravit podmínky přijímací a maturitní zkoušky z českého jazyka pro žáky s odlišným mateřským jazykem. Další z doporučení se týká třeba změny v poskytování peněžitého odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou diskriminací.