„Je pro mě důležité, aby došlo k předání vesla a já mohla s klidným svědomím odejít na odpočinek,“ uvedla na úvod Šabatová, která debatu o svém nástupci prý bedlivě sleduje.

Řekla svůj kritický názor na Helenu Válkovou, která se původně měla ucházet o post ombudsmanky. „Helena Válková nebyla dobrou kandidátkou na veřejnou ochránkyni práv. To jsem si myslela i před tím, než nastaly poslední události. A to zejména pro svoji silnou angažovanost ve vládním politickém hnutí a kvůli obranám premiéra Babiše,“ konstatovala dosluhující veřejná ochránkyně práv.

I kdyby se Válková snažila být na postu ombudsmanky nezávislou, tak by podle Šabatové „nevzbuzovala jistotu a důvěru na nezávislost“. „Zaznamenala jsem, že několikrát v médiích obhajovala věci, které mně se nezdály být hájitelné. Nikdo by z tak přímo vysoké angažovanosti v politice neměl jít na funkci veřejného ochránce práv,“ je přesvědčena Šabatová.

Ani to, že Helena Válková je právnička, jí podle Šabatové nekvalifikuje pro to, aby práci ombudsmanky vykonávala kvalitně. „Ne každý právník je k tomu kvalifikován. Zákon nepředpokládá, že by to musel být právník. Celkově je důležitá věrohodnost kandidáta, vzdělání je pouze jeho součástí. Celoživotní dráha je důležitý faktor,“ míní Šabatová. Právě minulost Válkové vnímá také jako problém. „Publikace článků a způsob, jímž se k tomu Válková postavila na veřejnosti... to nepůsobilo úplně dobře,“ pokrčila rameny.

Moderátor Daniel Takáč poznamenal, že v naší zemi každý nad 45 let má nějaký vztah k minulému režimu. „Má to třicet let od té doby limitující faktor pro obsazování veřejných funkcí?“ položil Šabatové otázku. „Otázka je míra toho vztahu a také typu funkcí. Problém s Válkovou se ale vyřešil a já se k němu nemíním dál vyjadřovat,“ zdůraznila.

Pro část veřejnosti tato zjištění kolem Válkové v posledních týdnech problém nebyla, Šabatová si to vysvětluje tím, že každý má k minulosti jiný vztah. „Naše společnost je rozdělená a myslím si, že většina lidí si po těchto informacích myslí, že by neměla být Válková ombudsmankou,“ sdělila Šabatová, co průřezově k této kauze v médiích zaznamenala.

Válková je také vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Dnes zasedala vládní rada pro lidská práva a rozhodla, že Válková ve funkci vládní zmocněnkyně zůstává a z postu kvůli článku, který napsala za minulého režimu s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, neodstoupí. Podpořila ji dnes většina členů rady vlády pro lidská práva. Válková novinářům řekla, že se jí dnes zřejmě podařilo lépe vysvětlit všechny okolnosti své kauzy, a díky tomu získat v radě podporu.

Dva členové rady – advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity – však dnes odstoupili. „Je to jejich svaté právo. Jednotliví členové nemusejí chtít být ve vládní radě pro lidská práva s osobou, která to vede...,“ poznamenala Šabatová.

Na otázku, zda by Válková měla skončit i v této funkci, Šabatová odpověděla, že její osobní nárok na funkci veřejného ochránce práv je o dost vyšší než na funkci vládního zmocněnce. „Možná se to zdá divné, když se to oboje týká lidských práv. Ale u vládního zmocněnce není nárok na nezávislost, to je naopak člověk, kterého si jmenuje vláda. Měl by však také vzbuzovat důvěru,“ uzavřel s tím, že vládní zmocněnec je vizitkou vlády, která rozhodne, zda je pro ni důležitější práce, kterou Válková odvádí, nebo její pověst.