Žádá také, aby ve správním řádu zakotvila povinnost úřadů informovat účastníky správního řízení, že mohou proti správnímu rozhodnutí podat žalobu k soudu.

Úřady nejsou ohledně dálkového nahlížení do spisu podle ombudsmanky jednotné, některé kopie ze správních spisů posílají, jiné trvají na tom, aby se žadatel dostavil osobně. Zákon totiž nespecifikuje, jak konkrétně má být kopie předána. Podle ombudsmanky ale není důvod trvat na fyzické přítomnosti žadatele na úřadu.

„V době internetu, datových schránek, elektronizace veřejné správy a snah snižovat byrokracii zde máme situaci, kdy se člověk musí osobně dostavit na úřad, aby si vyzvedl prostou kopii dokumentu ze spisu. Nic přitom nebrání, aby úředník dokument nekopíroval, ale naskenoval a poslal. Zákon to umožňuje a některé úřady tak postupují, jiné to však odmítají. Žádala jsem ministerstvo, aby praxi úřadů sjednotilo ve prospěch lidí, ale ministerstvo odmítlo. Obracím se proto na vládu, aby tento postup výslovně upravila zákonem,“ uvedla už dříve v tiskové zprávě Šabatová.

Ombudsmanka také žádá vládu, aby ve správním řádu zakotvila povinnost úřadů informovat účastníky správního řízení, že mohou proti správnímu rozhodnutí podat žalobu k soudu. Většina správních rozhodnutí je podle ombudmanky právně v pořádku. Existují však podle ní i rozhodnutí vadná a nezákonná. „Pro efektivní zajištění práva na spravedlivý a nestranný proces by proto měla všechna konečná správní rozhodnutí obsahovat poučení o možnosti podat proti správnímu rozhodnutí žalobu. Jedině tak lze zabránit propadnutí nároku na soudní ochranu pro neznalost práva,“ uvedl už dříve v tiskové zprávě Stanislav Biler z tiskového oddělení veřejné ochránkyně práv.

Podle kanceláře ombudsmana by povinné poučování v praxi nepředstavovalo žádné nadměrné finanční náklady ani administrativní zatížení. Šlo by o jednu standardizovanou větu doplněnou k současnému poučení o nemožnosti podat odvolání.