Ukrajina v posledních měsících stále více prohrává, ale prezident Zelenskyj nadále mluví o vstupu do NATO jako podmínce k mírovým rozhovorům s Ruskem. To ale podle Šándora není vůbec reálné přání. „Já se domnívám, že je to nereálné, a jak je patrné z vyjádření lidí kolem Donalda Trumpa, tak to stejně není v příštích třeba dvaceti letech na pořadu dne. Já patřím k té menšinové skupině lidí, kteří za ruskou agresí nevidí nějaký imperialistický rozmach Kremlu snažící se o ovládnutí všech postsovětských oblastí, já si myslím, že hlavním hnacím motorem té války je skutečně snaha, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, neboť to vnímají jako existenční ohrožení pro Rusko. Tak si nedovedu představit, že po třech letech války se všemi svými strašnými dopady by teď Rusko zastavilo boje na aktuální frontové linii a souhlasilo se ziskem nějakých území a souhlasilo se vstupem Ukrajiny do NATO,“ uvedl Šándor. 

„Ukrajina samozřejmě bude potřebovat nějaké bezpečnostní záruky, budeme se snažit, aby je Rusko respektovalo, ale v jaké podobě ty záruky mohou být, to si myslím, že nikdo dneska neví, a to ani Donald Trump, který umí dělat ta silná prohlášení, ale ta realita je trochu jiná. Rusko podle mě bude chtít rozhodnout na bojišti, Ukrajina aktuálně prohrává a nevidím šanci, že by zastavila ruský postup, natož že by situaci zvrátila zpět do nějaké lepší vyjednávací pozice,“ tvrdí bezpečnostní expert v rozhovoru s Otou Klempířem.

Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem lidí, a přestože Volodymyr Zelenskyj hovoří jen o nějakých 80 tisících padlých vojáků, realita je podle Šándora úplně jiná. „Ono by nebylo dobré zveřejňovat pravdivá čísla o padlých, nepůsobilo by to dobře ani směrem k vlastním obyvatelům a jejich podpoře války i ke svým partnerům, kteří by mohli přehodnotit tu vojenskou pomoc. Takže to je pochopitelné a dělá se to vždy za každé války. Ale když vezmeme v úvahu, že 80 % padlých je po masivních dělostřeleckých útocích, a když víme, že Rusové mají dělostřeleckou převahu až jedna ku deseti, tak se dá lehce spočítat, že ve skutečnosti jsou ukrajinské ztráty úplně jinde než ty ruské,“ vysvětluje Šándor.

Zelenskyj podle Šándora nyní už musí vymyslet, jak obhájí válku před ukrajinským obyvatelstvem. „Až dojde skutečně k tomu vyjednávání a snad i sjednání příměří, tak se budou ukrajinští obyvatelé ptát, zda to celé stálo za to, ty statisíce padlých, zničená země a ztráta těch sporných území v Donbase. A tohle stejné tedy má i Putin, který je agresor, on tu válku začal, o tom není sporu. A také bude muset vysvětlovat, zda ten počet mrtvých a zraněných stál za to, že Rusko získalo nějaké území. On má ale výhodu v tom, že válka se vyhnula velkým městům, protože ta mobilizace probíhala v menších městech spíše z řad chudých rodin, takže ten počet mrtvých není pro Putina takový problém jako pro Zelenského,“ říká Šándor.

Válka na Ukrajině podle Šándora změní výzbroj moderních armád, protože jako levná a smrtící zbraň se ukázaly drony. „I česká armáda se už vydala tímhle směrem, my jsme si měli pořizovat takové ty velké izraelské drony, což je skoro jako letadlo, a teď jdeme tím směrem malých taktických dronů, když každá rota vždy bude mít svůj dron. Ten dron ti dá informace o bojišti, může se přes to navádět dělostřelecká palba, ty drony samotné mohou nést nálože a ta jejich cena, to je skoro nic oproti jiné těžké technice. Na druhou stranu ani to nasazení dronů nakonec Ukrajině nepřineslo kýžený úspěch, Rusové velmi rychle zareagovali a umějí těm ukrajinským dronům rušit signál, takže se z nich stává takové bezcenné letadýlko,“ popisuje.

Mnozí experti varují, že se příští rok může ukrajinská fronta zhroutit, s čímž Šándor souhlasí. „To je určitě reálné, ta fronta je už teď děravá, Rusové jsou kousek od Pokrovska, což je takový klíčový uzel, který jim umožní vstup do celé Záporožské oblasti. To, že se Ukrajině na frontě nedaří, je patrné i ze smířlivějšího tónu Volodymyra Zelenského, protože on si uvědomuje, že i vzhledem ke svým obyvatelům nemůže vést konflikt, který neměl šanci na nějaký zásadní úspěch,“ vrátil se Šándor k tomu, že Zelenskyj musí směrem dovnitř země komunikovat to, že válka trvala, dokud měla smysl.

Další konflikt, který ohrožuje globální bezpečnost, se loni rozhořel v Izraeli. Izraelská armáda od té doby zničila velkou část Pásma Gazy a výrazně oslabila teroristické palestinské hnutí Hamás, tvrdé direkty schytali také Libanonci z hnutí Hizballáh a po svržení syrského prezidenta Bašára Asada vtrhla izraelská vojska také do Sýrie. Samotný Asadův pád prý Šándora překvapil stejně vojenské experty po celém světě.

„Ani já jsem to nečekal. Tohle je přesně ukázka toho, když někde zamrzne konflikt, tak nějak se nechá, jak je, ale stále do něj zasahují jiné mocnosti, jako třeba Turecko v tomto případě nebo Saúdská Arábie. Ten rychlý postup jsem fakt nečekal, ale pro ty povstalce tím skončila ta nejjednodušší část, vyřídili společného nepřítele. A teď si to všechny ty různorodé skupiny rozdají o tu skutečnou moc, protože ti lidé napojení na režim se té moci nebudou chtít vzdát a ti povstalci jsou velmi nesourodá skupina, přičemž je mezi nimi řada západem označených a hledaných teroristů. Ty teď najednou média líčí jako hrdiny, kteří svrhli diktátora, to je docela úsměvné,“ podotkl Šándor.

„Ti povstalci nyní potřebují nastolit svoji vládu bez dalších konfliktů tak, aby do toho nezasahovaly regionální mocnosti jako Turecko nebo Írán a taky aby do toho nezasahovaly Spojené státy. A uvidíme, co udělá Rusko. A pak tu máme Izrael, jehož armáda údajně byla kousek od Damašku a z hlediska mezinárodní práva si Izrael v Sýrii dělá, co chce. Ničí všechno, co by ti noví vládci mohli proti Izraeli použít. Izrael dává touto cestou najevo, že těm povstalcům nevěří jejich sliby o poklidné, v zásadě demokratické vládě,“ vysvětlil Šándor.

Ten upozorňuje také na další potenciální problém pro Evropu, a to radikální islamisty ze syrského území. „Já vidím ještě další problém, protože v Sýrii na severu existuje řada pracovních táborů, kde Kurdové drží desetitisíce islamistů, a my nevíme, co se teď stane. Protože Turecko bude zasahovat do té kurské oblasti, to už je u nich úplná obsese, ti Kurdové, a tak uvidíme, co se bude dít,“ přemýšlel Šándor, že by mohli radikální islamisté opět nabýt svobody a stát se nebezpečím i pro Evropu.

Co se týká Evropy a stavu její obrany, podle Šándora je ve světle aktuálních konfliktů zcela zřejmé, že je pozadu. „Třeba Britové mají nejmenší armádu od roku 1740, Němci mají armádu zdecimovanou, za což může Ursula von der Leyenová, která byla ministryní obrany. Její největší přínos byl v tom, že zavedla maskáče pro těhotné tankistky. Pak tu máme francouzskou armádu, která není úplně špatná, nebo řecká, přičemž Řekové tak nějak pořád mají strach z Turecka. Když pomineme, že Francouzi a Britové mají jaderné zbraně, tak určitě nejlepší obranu má v současnosti Polsko. Jejich armáda zbrojí podle mě dokonce až nad rámec jejich možností,“ zhodnotil stav obrany evropských zemí.

„Co se týká Česka, my máme armádu 25 tisíc lidí, chybí nám protivzdušná obrana, nejsme schopni dozbrojit těžké brigády a ten způsob akvizic pro armádu má spoustu problémů jako u houfnic a podobně. Mně u české společnosti a armády vadí to, že pokud máme pocit, že Rus je agresivní imperialista, tak bychom měli realizovat kroky k tomu, abychom ty naše hodnoty a naši zemi uměli bránit, a to nejsem žádný válečný štváč,“ dodal s tím, že Evropa vůbec není připravena na válku, protože Rusko zbrojí na plný plyn a my jsme pozadu.

Psali jsme:

„Rusové vedou válku proti Vánocům,“ plácnul americký novinář, přišla studená sprcha

Putin ohlásil: Jsme připraveni jednat s Trumpem i ukrajinskými úřady o ukončení války

Tisíce let usilovali. Trump pád Asada hodil na hlavu Turkům

Za dva dny téměř vše zničeno. Úder Izraele v Sýrii byl zásadní, tleská expert