Jednání v Berlíně bylo neformální, proto ministři žádné definitivní rozhodnutí nepřijali, sankční seznam by ale mohl být schválen v příštím týdnu.

„Je jasněji, jak seznam bude vypadat. Budou do něj zahrnuti vysocí představitelé běloruského režimu,“ řekl Petříček, který již před jednáním uvedl, že na listině bude asi dvacet jmen. O zhruba dvou desítkách osob včera na závěrečné tiskové konferenci hovořil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na dotaz, zda tam bude i Lukašenko, Petříček odpověděl, že prozatím ne.

„V tuto chvíli na seznamu pravděpodobně figurovat nebude, ale není vyloučeno, že v následujících dnech se podle vývoje situace bude seznam ještě doplňovat,“ řekl Petříček. Za důvod, proč běloruský prezident zatím není zahrnut mezi osoby postižené sankcemi, označil skutečnost, že by to mohlo ohrozit případný dialog mezi režimem a opozicí, který EU podporuje. Pokud se ale situace v zemi zhorší, EU může Lukašenka na seznam připsat.

O dohodě v otázce Běloruska Petříček později uvedl, že ministři se k Bělorusku vrátili. „Protože prezident Lukašenko odmítl jakoukoli roli OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) v moderování dialogu,“ řekl Petříček. „To je podle našeho názoru v rozporu se závazky OBSE a Bělorusko je členem OBSE,“ dodal.

„Naší prioritou je pomoci zahájit politický dialog mezi režimem, civilní společností a Bělorusy. Podporujeme jejich cíl, tedy svobodné volby, ve kterých si sami rozhodnou o své budoucnosti,“ řekl Petříček.

Opozice a také EU považují volby v Bělorusku, které podle oficiální verze opět vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, za nesvobodné a zfalšované.

Na dotaz ČTK, zda by běloruský prezident měl být zařazen na černou listinu, Petříček ve čtvrtek odpověděl, že Lukašenko na seznam patří, je ale nutné zvážit, zda by na něj měl být zapsán již v první fázi. Ministr poukázal na to, že potrestání Lukašenka by mohlo ohrozit dialog stran běloruského konfliktu.