V minulosti byla často slyšet kritika na příliš dlouhé lhůty u správních řízení v oblasti veřejných zakázek. Změnila se tato situace? 

Lhůty jsme dodržovali vždy, snad až na výjimečně obtížné případy. Zejména ve druhém pololetí roku 2015 se však projevil výsledek koncepčních opatření iniciovaných Úřadem, přičemž personální, systémová, legislativní a další opatření vedla k nárůstu počtu vydaných rozhodní při souběžném zkrácení lhůty pro vydání rozhodnutí. Oproti předchozímu období se razantně snížila délka lhůty, ve které jsou správní rozhodnutí Úřadu jako prvostupňového orgánu vydávána. V případě správních rozhodnutí vydaných v řízeních zahájených ve druhém pololetí roku 2015 byla průměrná lhůta pro vydání rozhodnutí snížena na hodnotu 22 dnů, což představuje o desítky procent vyšší efektivnost než v předchozích obdobích. Této skutečnosti si již povšimla i odborná veřejnost a na konferencích často slyším slova chvály na rychlost, s jakou se nám daří případy řešit. 

Můžete uvést, jakými opatřeními jste zkrácení lhůt dosáhli? 

Nebudu jmenovat vše, ale zmíním to nejviditelnější. Ve druhém pololetí roku 2015 začala naše Sekce veřejných zakázek zcela nově využívat správně-právního institutu příkazu, jímž je rozhodováno jako prvním úkonem ve věci samé. Efektivita a správnost postupu Úřadu při zavedení tohoto opatření je zřejmá již i z toho, že ze 137 vydaných příkazů bylo pouze 21 zpochybněno odpory. To znamená, že celých 84,7 % vydaných příkazů, které se po nabytí právní moci stávají pravomocným a vykonatelným správním rozhodnutím, nebylo ze strany zadavatelů vůbec zpochybněno. 

Na podzim loňského roku jste nicméně byli zavaleni, když hnutí Oživení zaslalo na ÚOHS podnět na více než 20 000 pochybení. V jakém stavu je prošetřování této stížnosti?