V minulosti byla často slyšet kritika na příliš dlouhé lhůty u správních řízení v oblasti veřejných zakázek. Změnila se tato situace? 

Lhůty jsme dodržovali vždy, snad až na výjimečně obtížné případy. Zejména ve druhém pololetí roku 2015 se však projevil výsledek koncepčních opatření iniciovaných Úřadem, přičemž personální, systémová, legislativní a další opatření vedla k nárůstu počtu vydaných rozhodní při souběžném zkrácení lhůty pro vydání rozhodnutí. Oproti předchozímu období se razantně snížila délka lhůty, ve které jsou správní rozhodnutí Úřadu jako prvostupňového orgánu vydávána. V případě správních rozhodnutí vydaných v řízeních zahájených ve druhém pololetí roku 2015 byla průměrná lhůta pro vydání rozhodnutí snížena na hodnotu 22 dnů, což představuje o desítky procent vyšší efektivnost než v předchozích obdobích. Této skutečnosti si již povšimla i odborná veřejnost a na konferencích často slyším slova chvály na rychlost, s jakou se nám daří případy řešit. 

Můžete uvést, jakými opatřeními jste zkrácení lhůt dosáhli? 

Nebudu jmenovat vše, ale zmíním to nejviditelnější. Ve druhém pololetí roku 2015 začala naše Sekce veřejných zakázek zcela nově využívat správně-právního institutu příkazu, jímž je rozhodováno jako prvním úkonem ve věci samé. Efektivita a správnost postupu Úřadu při zavedení tohoto opatření je zřejmá již i z toho, že ze 137 vydaných příkazů bylo pouze 21 zpochybněno odpory. To znamená, že celých 84,7 % vydaných příkazů, které se po nabytí právní moci stávají pravomocným a vykonatelným správním rozhodnutím, nebylo ze strany zadavatelů vůbec zpochybněno. 

Na podzim loňského roku jste nicméně byli zavaleni, když hnutí Oživení zaslalo na ÚOHS podnět na více než 20 000 pochybení. V jakém stavu je prošetřování této stížnosti? 

Sekce veřejných zakázek stále pracuje na prošetřování všech namítaných pochybení. Ve skutečnosti jich nebylo avizovaných 20 490, ale více než čtvrt milionu. U každé z 20 490 strojově vygenerovaných nesrovnalostí na profilu zadavatele byl totiž pisatelem podnětu dále tvrzen konkrétní počet řádově jednotek, ale u vybraných zadavatelů dokonce i stovek zjištěných chyb, které dle přesvědčení pisatele mají znamenat spáchání správního deliktu dle zákona o veřejných zakázkách. Důsledkem takto formulovaného podnětu tedy namísto 20 490 údajných pochybení dosáhl skutečný a pisatelem podnětu tvrzený objem jednotlivých napadených pochybení čísla 267 856. 

A kolik z tohoto počtu se již podařilo vyřešit? 

Úřad prošetřil řadu tvrzených pochybení, přičemž uzavřel, že nešlo o porušení zákona v intenzitě správního deliktu dle § 120 zákona o veřejných zakázkách. Na druhou stranu je třeba říci, že některá namítaná pochybení opravdu představují porušení zákona, a proto v těchto věcech byla zahajována správní řízení a o řadě již bylo prvostupňově rozhodnuto. Úřad přitom postupuje co nejrychlejší a nejefektivnější formou, a to ne, že by zahajoval správní řízení oznámením, následně stanovoval lhůty pro vyjádření se ve správním řízení apod., ale jako prvním úkonem ve věci rozhodne příkazem o spáchání správního deliktu a uloží za to sankci. Lze obecně konstatovat, že na cca 120 důsledně prověřených pochybení připadlo shledání 14 porušení zákona v intenzitě správního deliktu. 

Na podzim jste se v souvislosti s tímto obřím podnětem obrátil na vládu, aby Úřadu v kritické situaci pomohla. O co konkrétně jste žádal? 

Nejprve jsem vládu informoval o obdrženém podnětu spolku Oživení a jeho zásadních dopadech na chod Úřadu. Současně jsem požádal, aby došlo alespoň k částečnému navýšení kapacity Úřadu pro vyřízení tohoto velkého množství namítaných skutečností, aby výsledkem nebylo narušení efektivního a rychlého rozhodování Úřadu v dalších agendách. 

Poslanecká sněmovna v současné době projednává nový zákon o veřejných zakázkách, na jehož tvorbě se vedle Ministerstva pro místní rozvoj podílel právě ÚOHS. Co si od nového zákona slibujete? 

Mohu mluvit především s ohledem na dozorovou část zákona, kterou jsme připravovali. Snažili jsme se v ní zúročit dosavadní zkušenosti Úřadu a měla by přinést především zefektivnění přezkumu veřejných zakázek. Ve Sněmovně se nicméně sešla velká řada pozměňovacích návrhů a uvidíme, v jaké podobě bude zákon schválen. 

Co bude nový zákon znamenat pro zadavatele? 

Zadavatelé si budou muset zvyknout na zcela nový koncepční přístup. Navrhovaná podoba obsahuje mnohem méně ustanovení, která přímo přikazují, a naopak výrazněji dbá a spoléhá na dodržování základních zásad – transparentnosti, nediskriminace, rovného přístupu a nově také přiměřenosti. Zadavatel tedy bude mít mnohem více možností, ale současně také větší odpovědnost za své jednání. Úřad pak bude při přezkumu především rozhodovat o tom, nakolik byly základní zásady dodrženy. Ten návrh je moderní a dynamický. Podle mne je to významný krok vpřed. 

Úřad v letošním roce slaví 25. výročí od svého založení. Jak si je budete připomínat?

Úřad skutečně funguje už 25 let, respektive v červnu roku 1991 byl založen jeho přímý předchůdce Český úřad pro hospodářskou soutěž. Na květen plánujeme výroční konferenci a výročí budeme připomínat i na dalších třech konferencích, které organizujeme v průběhu roku. Nicméně nejvíce jsme nejspíše na ochranu hospodářské soutěže upozornili již na začátku února, kdy jsem pravomocně rozhodl o potrestání kartelu stavebních firem. Uložili jsme za něj sedmi společnostem pokuty v celkové výši 1,659 miliardy korun, což je nejvyšší sankce v dosavadní historii ÚOHS.