Moskva dnes oznámila, že už nepočítá se získáním dvou francouzských vojenských lodí třídy Mistral a zajímá ji už jen výše francouzské kompenzace za zrušený kontrakt. Paříž odmítla lodě dodat právě kvůli úloze Ruska v ukrajinské krizi.

Francouzská vláda je prý pod příliš velkým vlivem USA

Le Penová řekla, že francouzská vláda příliš podléhá americkému vlivu, a proto se přidala k sankcím. „Problém je v tom, že francouzská vláda – jak předchozí, tak nynější – je příliš pod vlivem Američanů. A je třeba říci, že USA sehrály v přijetí sankcí proti Rusku významnou roli,“ řekla podle agentury TASS. Vše se prý změní „v polovině roku 2017 zvolením Marine Le Penové prezidentkou republiky“.

Le Penová také řekla, že s Naryškinem vidí situaci ve světě „často shodně“, a varovala před „novou ekonomickou krizí, zejména v souvislosti s problémy Řecka a Itálie“.

Le Penová navštívila Moskvu také loni v dubnu, zatímco její otec Jean-Marie Le Pen loni v říjnu, kdy označil Krym za odvěkou součást Ruska.

Moskva se snaží posílit vztahy s krajně pravicovými evropskými stranami

Zatímco vztahy Ruska se Západem se kvůli ukrajinské krizi zhoršily na nejnižší úroveň od konce studené války, Moskva se snaží posílit vztahy s krajně pravicovými uskupeními v Evropě, připomenula AFP. Dodala však, že v Moskvě se objevují francouzští zákonodárci i z jiných stran.

V březnu se v Petrohradu konal sraz evropských neonacistů, uspořádaný pod pláštíkem fóra ruských konzervativců a vlastenců. Akce se zúčastnily asi čtyři stovky lidí z 15 zemí včetně krajně pravicových uskupení z Německa, Bulharska, Řecka, Itálie či Srbska. Kvůli tomu naopak odřekly účast například francouzská Národní fronta či maďarský Jobbik.

Všechny ale s Kremlem podle tisku spojují odpor vůči západním sankcím proti Rusku a financování v podobě výhodných ruských půjček.