O jeho stažení požádal horní komoru zhruba před dvěma týdny sněmovní ústavně-právní výbor. Pokud by tak Senát nepostupoval, poslanci by normu museli zamítnout; jiná možnost by nebyla.

Obě novely předpokládají, že poslance či senátora nadále nebude možné trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku jeho mandátu, pokud nebude znovu zvolen. Podobné pravidlo bude platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.

Obdobnou předlohu poslanci a senátoři projednávali před rokem, v horní komoře se ale pro její přijetí nenašlo dost hlasů. Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba 120 hlasů. Podobně v Senátu je nutný souhlas třípětinové většiny, ale jen z přítomných senátorů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.