Podle Bublana chystaná novela o rozšíření pravomocí zpravodajců není nijak průlomová, protože kupříkladu bankovní tajemství lze prolomit i dnes, byť za jasně daných podmínek, třeba kvůli podezření z terorismu. Nyní toto omezení padne. Pokud se ukáže, že jste byli odposloucháváni neoprávněně, soudce může nařídit, abyste o tom byli informováni. „Vy to právo máte, pokud podle soudce proběhl odposlech neoprávněně nebo nepatřičně... Ale zatím žádný takový případ nenastal, což je možná dobře, protože to ukazuje na dobrou práci tajných služeb,“ poznamenal host.

Pokud by z neoprávněného odposlechu vznikla jedinci nějaká újma, může se domáhat odškodnění, ale znovu je třeba říci, že se zatím nic takového nestalo. A pozor, operátoři budou nuceni prozradit zpravodajcům jméno majitele daného telefonního čísla.

Rozšíření pravomocí by se ale podle Bublana mělo projevit i v pečlivější kontrole tajných služeb. Jednak by je měla kontrolovat vláda prostřednictvím někoho, kdo se v této problematice vyzná. Ve druhé fázi pak může jít i o občanskou kontrolu, řekněme tří až pěti osob. „Funguje to velmi dobře, mám tu zkušenost z Nizozemska ... i v Kanadě to funguje velmi dobře,“ prozradil senátor s tím, že na podobném modelu už se pracuje i v Česku.

Pozitivní roli by mohla hrát i určitá rivalita tajných služeb, aby nespaly na vavřínech. Za naprosto zásadní pak Bublan považuje, aby spolu jednotlivé služby spolupracovaly.