Pařížské drama skončilo smrtí tří teroristů. Je to ale skutečně konec? Nehrozí nejen ve Francii další podobné akce? Nejen o tom v pátečních Událostech, komentářích České televize diskutovali senátor, bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan (nestr. za ČSSD), senátor Václav Hampl (nestr.), bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor, vedoucí Katedry kriminální policie Policejní akademie ČR Marian Brzybohatý, sociolog, politolog Nicolas Maslowski a výkonný ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Musíme si udržet otevřenost, shodují se senátoři

„Jazykem svých dětí bych řekl, že to je další level terorismu v Evropě," zahájil debatu Hampl. Podle jeho názoru je naprosto nutné lpět na hodnotách, na kterých náš stát stojí, včetně svobody projevu a tolerance ve věci náboženské víry. Bublan k tomu dodal, že čelíme teroristům, kteří se obracejí proti civilistům, z historie přitom víme, že evropští teroristé z minulosti napadali především armádu či policii. Evropa nesmí upadnout do extrému, který už teď zaznívá, a to je její určité uzavření," pronesl také Bublan. Evropská otevřenost je jednou z hodnot, kterou bychom si měli zachovat. Hampl mu v tomto dal jednoznačně za pravdu.

Bublan má za to, že české zpravodajské služby mají dost informací a jsou schopny pomoci i spojencům. Nechtěl však být nijak konkrétnější. Sama Francie má ovšem několik tajných služeb a již teď se podle Bublana ozývají hlasy, že spolu měly více spolupracovat.

Hampl však zároveň poukázal na to, že musíme vážit mezi svobodou a bezpečností. Spoléhal by na zkvalitnění práce bezpečnostních služeb než na zabavování nůžtiček na letišti. V Česku bychom prý navíc měli zefektivnit civilní kontrolu tajných služeb. To podle Hampla v Česku ještě tak úplně neumíme.

Holywood a realita

Následně se do debaty zapojili Brzybohatý a Šándor. Podle Brzybohatého se akce v zásadě povedla, protože vedla k eliminaci teroristů, Šándor ale kontroval, že pro příbuzné obětí to rozhodně nebude úspěšná akce. Překvapilo ho prý navíc, že se teroristům podařilo uniknout z prvotního obklíčení.

„My jsme příliš ovlivněni Hollywoodem. Ve filmech vidíme, že do tří minut jsou policisté na místě útoku, ale tak to ve skutečnosti nebývá," upozornil Šándor. Brzybohatý upozornil, že policie napřed musí získat informace a podle zjištěných informací následně nasazovat síly. „Časová prodleva je tu naprosto nezbytná," podotkl Brzybohatý. Upozornil navíc na to, že média do jisté míry těží z teroristů, protože jim zajišťují sledovanost, a teroristé z médií, protože tato je propagují. Toto provázání je ale silně nežádoucí pro policii.

Šándor upozornil na to, že tajné služby by měly být dobře úkolovány a následně kontrolovány, pak by neměly čas „hrát si". „Tajnou službu musíte budovat dlouho, musíte ji kultivovat," podotkl dále. Jak Šándor, tak Brzybohatý mají za to, že by české tajné služby mohly být úkolovány a kontrolovány lépe.

V Evropě je hlad po debatě

Dalšími hosty byli sociolog, politolog Nicolas Maslowski a výkonný ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. Podle Hokovského je v Evropě cítit touha po debatě o rizicích radikálního islámu a tuto debatu je rozhodně třeba vést. „Principy liberální demokracie jsou jasně obsaženy v našich ústavách a máme zákony vedoucí k potírání nenávisti i násilí. Tyto zákony bychom měli jasně vymáhat," prohlásil jasně Hokovský. A to se týká i lidí, kteří nabádají k šiřitelům radikálních myšlenek, např. v mešitách. Politici hlavního proudu ve Francii navíc lakují problémy s radikálním islámem příliš na růžovo.

Maslowski upozornil na to, že dobře známé nepokoje z Francie z doby před deseti lety měly i sociální rozměr, a s tím je třeba pracovat. Nejde jen o náboženství samo, ale o spojené věci.