Válka v Sýrii má několik úrovní, že však potrvá tak dlouho, si prý Pánek na jaře v roce 2012, kdy začaly první ozbrojené střety a část demonstrantů reagovala na brutalitu vládních jednotek, nepředstavoval. „Že se z toho stane tak dlouhá, složitá a neřešitelná válka, která je dnes do značné míry zástupným konfliktem velkých zemí a mocností, jež tam mají nějaké své zájmy, a bude to mít tak strašlivé dopady pro civilisty v Sýrii, to mě nenapadlo,“ prozradil hned v úvodu ředitel organizace Člověk v tísni.

V Bruselu se koná dárcovská konference Evropské unie a OSN. Komisař OSN na ní podle informací ČTK prohlásil, že roky trvající konflikt v Sýrii a související hluboká humanitární krize jsou největším politickým selháním od druhé světové války. „To jsou ideální slova pro začátek konference, že je třeba se vzchopit a válku zastavit. Jestli je to správně měřitelné s genocidou ve Rwandě, která o život připravila skoro milion lidí, nebo s válkami na Balkáně, to nevím. Je pravda ale, že hloubkou destrukce v Sýrii, počtem lidí, kteří museli své domovy opustit, počtem obětí a dobou, která trvá, je pokud ne největším, tak jedním ze dvou tří největších selhání od druhé světové války,“ míní Pánek.

Válka v Sýrii má na svědomí zhruba půl milionu mrtvých, ale také miliony uprchlíků. Ženevské rozhovory selhávají, přesto Pánek hovoří o tom, že konec této války se určitým způsobem pomalu blíží. „A to od chvíle, kdy Rusko vstupilo do války a postavilo se na stranu Bašára Asada, který nese velkou zodpovědnost za značnou část útoků, zločinů a zabití civilistů ve válce. Od té chvíle se situace posunuje směrem k tomu, že vládní síly s podporou Ruska postupně obsazují další a další části ovládané nějakou jinou stranou,“ uvedl Pánek s tím, že pravděpobně dojde k zakonzervování některých částí, které jsou pod kontrolou nevládních sil, což by mohlo přinést chvíli, kdy bude uzavřeno nějaké příměří.

„Jestli to bude mír, nebo ukončení války, je však otázka. Čistě vojensky se ale situace posunuje ve prospěch damašské vlády, tedy jedné strany, a pokud bude mít většinu území, je naděje, že poklesne množství konfliktů,“ uvedl ředitel organizace Člověk v tísni.

Poté se Pánek vrátil znovu ke zmiňované úterní dárcovské konferenci v Bruselu, kde se mimo jiné prý sešly zhruba dvě stovky nevládních organizací, které se podílejí na pomoci v Sýrii. „V Sýrii potřebuje pomoc zhruba třináct milionů lidí. Do jejího okolí uteklo zhruba pět až šest milionů lidí,“ upřesnil Pánek, podle kterého v případě, že by tato pomoc nebyla poskytována, lze očekávat, že mnoho lidí, zejména pak malých dětí, zemře.

„Zajistit těmto dětem humanitární pomoc, protože rodiče jim nemohou dát základní životní potřeby, obnáší velké riskování, především nevládní organizace zde totiž zajišťují distribuování potřebných věcí, etablování kanceláří, dělání průzkumů. My máme v Sýrii asi 370 místních zaměstnanců a jsme tam od podzimu 2012 a za ty minulé roky sedm nebo osm našich kolegů přišlo o život. I další jsou takovým rizikům vystavení,“ sdělil Pánek s tím, že tu největší váhu pomoci na místě nesou v podstatě nevládní organizace, částečně Červený kříž na straně damašské vlády a financují to státy.

OSN podle Pánkových slov vydává každý rok výzvu a odhad, kolik financí bude třeba na pomoc Sýrii. Od roku 2012 tyto výzvy prý postupně rostou. „Na rok 2018 je to tři a půl miliardy dolarů. V minulých letech se naplnila zhruba polovina té aktuální výzvy. Státy byly schopny jeden až jeden a půl miliardy dolarů dát dohromady. Teď je z potřeby na letošek naplněna podle OSN asi jen čtvrtina. Pokud se nedá dohromady větší část té žádosti o finance, bude to akorát znamenat další prohloubení humanitárních potřeb a další dopady na lidi zejména v Sýrii,“ odpověděl Pánek na otázku moderátorky, zda by si tento svět, vzhledem k rozpočtu vlád a kondici západního světa, nemohl dovolit pomáhat více.