Ekonom zavzpomínal například na osmdesátá léta, kdy navštěvoval schůzky pionýrů. „Paní učitelka mě mateřsky přesvědčovala: ‚Vláďo, to musíš! Měl bys problémy. Vždyť se dobře učíš, budeš chtít jít na střední školu…‘ Nakonec mě ukecala. Abych měl klid, stal jsem se pionýrem. A zase průšvih. Zase jsem neměl tu jejich modrou košili. Dali mi šátek na modrou mikinu. A znovu mě nutili, abych si ve svém volném čase šel košili koupit,“ uvedl Pikora v komentáři pro Reflex.cz názorný příklad s tím, že sice byla jiná doba a vše bylo víc na hraně, ale naše myšlení zůstává stále podivuhodně zakonzervované.

Možná jste postřehli aktuální kauzu, která se šíří na sociálních sítích, kde muž s pseudonymem „táta parťák“ se pře o to, zda jsou domácí úkoly povinné. Podle něj prý nejsou a podle Pikory prý také ne. „Ukazuje se totiž, že není zákon, v němž by se mluvilo o domácích úkolech. Ve skutečnosti vůbec nejde o školu a domácí úkoly, ale o princip. Většina společnosti totiž stále nechápe, že co není zakázáno, je povoleno,“ řekl a dodal, že co není výslovně přikázáno zákonem, není povinné, a tedy vymahatelné a trestatelné.

Právě tady podle ekonoma začíná nesvoboda naší společnosti, nesvoboda v našich hlavách. Dobrovolně se podle něj skloníme před systémem a posloucháme pána jako dobře ochočení psi. „Jsme tak vychovaní. Nevybočuj! Nedělej problémy! To jsou ideální voliči. Nechají si vnutit nesmyslnou regulaci, a ještě za ni poděkují,“ míní Pikora, podle nějž právě tady je vysvětlení, proč jsme si nechali v minulosti vnutit diktaturu. A když na to přijde, necháme si ji vnutit zas.

„Jde hlavně o to, že v běžných životech prý posloucháme jakékoliv samozvané autority jen proto, že jsme zvyklí bezmyšlenkovitě poslouchat každého, kdo vydá příkaz, ačkoli ho k tomu nic neopravňuje,“ zdůraznil ekonom a zmínil, že takhle lidé slepě poslouchají lékaře, učitele, policisty a spoustu dalších domnělých autorit.

„Pokud si stále myslíte, že tu jde o domácí úkoly, řeknu to ještě jinak. Jde o to, že povědomí učitelů o právu je někdy naprosto absurdní. Zasahování školy do domácnosti je, obrazně řečeno, asi takové, jako by škola určila, že v pátek budete doma jíst mořské plody, protože jsou zdravé, a v sobotu si půjdete zaběhat,“ řekl s tím, že je uhozené, když namísto toho, aby s vámi dítě šlo ve volném čase do divadla, bude psát doma za domácí úkol referát o divadelních hrách. „Tím vám jen škola leze do soukromí a vymýšlí pod rouškou něčeho dobrého nesmyslné povinnosti,“ zdůraznil.

Pravomoci školy by měly podle Pikory končit ve chvíli, kdy dítě opustí její budovu, škola nemá naplnit dítěti celý den. „Učitel nesmí úkolovat rodiče. Bohužel výsledek voleb ukazuje, že velká část lidí jsou nemyslící ovce. Byli zvyklí na to, jak se k nim ve škole chovali. Vůbec jim nevadí poslouchat a nemyslet,“ řekl.

• Původní zdroj ZDE

Samotná kauza „táty parťáka“ podle Pikorových slov ukazuje, že nám jako společnosti chybí právní gramotnost, kterou školy ignorují. Dnešní státní školství prý děti učí, že v životě jsou nesmysly, jež se „musí“ plnit, protože to poručí někdo, kdo si jen myslí, že může rozhodovat. A že když děti poslechnou, budou mít klid.

„Kreativní a samostatně uvažující lidi sice roboti nenahradí, ale takové žáky zase školy obvykle nemají rády,“ uzavřel ekonom s tím, že z pohledu škol prý děti akorát zlobí a kladou hloupé otázky, s nimiž systém nepočítá.