Coxová byla zavražděna šest dní před hlasováním o Brexitu. Proevropskou političku, jež se angažovala na straně příznivců setrvání Británie v Evropské unii, ubodal zřejmě dvaapadesátiletý Tommy Mair. Podle některých analytiků by nyní mohl posílit proevropský tábor. V posledních dnech začali převažovat odpůrci setrvání v Evropské unii. 

„Ty kurvy se nezastaví před ničím... Někde se hlasování zopakuje, jinde se to přehlasuje korespondenčně, v jiné zemi je zase třeba kohosi zabít,“ nebere si servítky bloger roku serveru iDnes.cz Ladislav Větvička. 

Své vzkázala ze své služební cesty v Japonsku také advokátka Klára Samková. „Čekala jsem, kdy začne hořet Reichstag... A už je to tady. Lépe to nešlo naplánovat. Oblíbená poslankyně, matka dvou, předpokládám malých, dětí. Jo. Tohle se učí v předmětu tajné služby a nečisté praktiky politiky tak v druhé lekci. Tak komu můžeme začít říkat Frank Underwood?“ otázala se.

A právě konspirační teorie zkritizoval europoslanec za ODS Jan Zahradil. `Od vraždy britské poslankyně neuplynul ani den a někteří známí mudrcové českého fb už kolem toho ‚naznačují‘ takové konspirační teorie, že se mi začíná dělat lehce zle. Shame on you!“ vyjádřil se Zahradil.

„Naše myšlenky jsou s Jo Coxovou, její rodinou a bližními. Včera se Jo stala obětí sváru o setrvání Británie v EU a položila za svůj názor nedobrovolně život. Tragédie by měla podnítit k zamyšlení všechny Evropany, ať jsou Brity, Čechy nebo občany jiné země. Evropskou unii jsme společně vytvořili proto, aby nás spojovala, umožnila nám civilizovaný dialog ve společenství s jednotným cílem – abychom žili ve svobodě a míru,“ řekl poslanec za TOP 09 Marek Ženíšek.

O političkách, které kvůli politice položily život, se rozepsala na serveru Echo24.cz publicistka žijící v Bruselu Eva Hrnčířová. Vzpomíná na švédskou sociální demokratku Annu Lindh, která byla ubodána před třinácti roky. „A i ona v kampani před referendem bojovala za pevnější spojení Švédska s Unií – za přijetí eura. Stála v čele kampaně za ‚ano‘,“ uvedla. „I tehdy se předvolební kampaň ve Stockholmu zastavila. Ovládla ho bolest. A kromě ano či ne euru Švédy tehdy rozdělila ještě jedna otázka. Jestli se má opravdu referendum konat ve vypsaném termínu čtyři dny po vraždě ministryně zahraničí, nebo jestli se s ohledem na ni má odložit,“ vzpomíná Hrnčířová. 

Zastánci eura tehdy nezvítězili. „Neznamená to, že by voliče vražda političky neovlivnila. Jen podle jiné logiky. V krizi, pod tlakem a s pocitem nebezpečí lidé volí přirozeně větší bezpečí. A to bylo pro Švédy tehdy zachování statusu quo, udržení si koruny v peněženkách, protože euro by byla velká neznámá. Navíc ne znamenalo teď ne, a třeba někdy příště to můžeme změnit,“ uvádí Hrnčířová. Pokud by se Britové rozhodovali podle stejné logiky i v jejich referendu, měla by Británie zůstat v Unii. „Bylo by to zachování současného stavu, který třeba někdy příště mohou Britové změnit,“ uzavřela.

Původní text ZDE.