Heliodor Píka se v roce 1941 stal z pověření prezidenta Edvarda Beneše šéfem vojenské mise v SSSR. Během svého pobytu v Moskvě se však často dostával do sporu s představiteli komunistického exilu a se sovětskými orgány. Při náborech do československé samostatné jednotky poznal zoufalé podmínky, které panovaly v zajateckých táborech. Měl také možnost nahlédnout pod pokličku fungování sovětských tajných služeb.
To vše z Píky, který byl povýšen do hodnosti brigádního generála, činilo člověka nepohodlného pro komunistický režim. Již v roce 1941 Píka varoval Beneše, že Sovětský svaz usiluje o zavedení diktatury proletariátu, a ne o svobodné Československo; Beneš však jeho slov nedbal. Komunistický vůdce Klement Gottwald proti působení Piky v SSSR protestoval.
Krátce po únorovém převratu v roce 1948 byl Píka zatčen a obviněn ze špionáže a zrady. Neveřejný soudní proces začal 26. ledna 1949 a trval tři dny. Soud dospěl k předem připravenému závěru, že Píka je vinen, a odsoudil ho k trestu smrti. Prezident Klement Gottwald odmítl udělit Píkovi milost. Popraven byl oběšením 21. června 1949 v plzeňské věznici na Borech. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti... studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp