„Nezapočítání odměn do výsluhového příspěvku by znamenalo natolik významné snížení částky určené pro výpočet výsluhového příspěvku, že by pravděpodobně vedlo k nárazovému odchodu velkého množství příslušníků, a prohloubilo tak personální problémy u jednotlivých bezpečnostních sborů,“ stojí v návrhu stanoviska pro zákonodárce, které bude kabinet schvalovat v pondělí.

Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědka, v připomínkách sdělil, že změna by vyvolala úvahy o okamžitém odchodu ze služby nejméně u třetiny jejích příslušníků. Generální inspekce bezpečnostních sborů uvedla, že v jejím případě by to byly dvě pětiny až polovina příslušníků.

Předkladatelé tvrdí, že v současnosti se některým příslušníkům udělují odměny účelově s cílem zvýšit základ pro výpočet výsluh. „Odměny dokážou navýšit roční služební příjem vybraným příslušníkům o statisíce korun,“ napsali v důvodové zprávě. Podle vládních legislativců jde ale pouze o jednotlivé excesy.

Policisté, hasiči a příslušníci dalších bezpečnostních sborů, tedy třeba také vězeňské služby a celní správy, by novelou na druhou stranu získali nárok nárok na odměny za délku služby, a to po deseti, 13, 16, 18, 20, 22, 24 a 27 letech. Stát by jim vyplatil částku odpovídající průměrnému platu v Česku vždy za předminulý rok. Podle vlády jde prakticky o nárokový příspěvek, který by nijak neodrážel pracovní nasazení příslušníků.

Kabinet podle podkladů kriticky zhodnotí i část předlohy, jež upravuje stanovování stupnice základních platových tarifů příslušníků. Opatření by mělo podle předkladatelů, mezi nimiž jsou také Jiří Mašek (ANO), Radek Koten (SPD) a Jan Bartošek (KDU-ČSL), snížit rozdíl mezi růstem platů příslušníků v nižších a ve vyšších tarifech. Podle vládních právníků by je ale demotivovalo ke kariérnímu postupu.