Je Špidla poslušný, co se týká covidových opatření? Na otázku, zda se drží doma podle pokynů vlády, odpověděl: „Samozřejmě, pracuji z domova. Osobní kontakty jsem omezil úzce na rodinu. No a časně ráno běhám v lese.“

Padl také dotaz, jak se politik dívá na protesty proti opatřením na Staroměstském náměstí. Jedná se jen o výlevy fotbalových chuligánů, notorických bitkařů, nebo jde o znak frustrace v celé společnosti? „Podívejte se, já si myslím, že je v tom ode všeho trochu. I ti chuligáni budou zřejmě těžce frustrovaní, protože jejich pravidelný život, kdy šli na Baník a servali se tam, měl nějaký systém a řád. A to se teď rozpadá. Důležitá složka jejich života je pryč, a to vždycky vede k deprivaci, to je jasné. Ta situace je nová a drsná pro všechny. Během několika týdnů jsme se ocitli v situaci člověka někdy kolem roku 1900, kdy všechna nám běžná zabezpečení jsou najednou pryč. Najednou nefungují. Je to těžká zkušenost a někteří lidé jsou deprivovaní natolik, že dokonce jdou demonstrovat, ačkoliv je to z hlediska zvládnutí celé té krize to nejméně rozumné řešení,“ odpověděl Špidla.

Hodnotit opatření vlády se bývalému premiérovi příliš nechtělo, protože prý nemá detailní vhled do situace. Co to podle Špidly znamená, že se asijské země vypořádaly s virem lépe než Evropa nebo Amerika? „Těžko říct. Ty důvody mohou být různé. Jestliže máte třeba thajskou populaci, tak bych odhadl, že je v průměru o pět či šest let mladší, než je naše. A to se projeví i v tom klinickém obraze a v šíření infekce. Také vím – protože čtu některé záležitosti dost systematicky, jako takovou studii mravů –, že třeba v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu měli před lety velké problémy se SARS. A to je přimělo, že celý svůj hygienický systém radikálně změnili,“ myslí si Špidla.

Na dotaz, zda Evropa nezačne kvůli viru podstatně zaostávat za Asií, řekl: „Společenské děje jsou daleko složitější. O definitivním momentu bych určitě nemluvil. Uvědomte si, že všechny velké kulturní a ekonomické okruhy procházejí obdobími jistého vzepětí a potom obdobím oslabení a úpadku.“

Virus by podle Špidly mohl nakonec i posílit tzv. evropskou soudržnost: „Myslím, že ji to ve výsledku posílí. Že si víc uvědomíme, že se navzájem potřebujeme.“ Přímo koronavirus podle Špidly žádné větší ekonomické změny nepřinese a uvedl k tomu i příklad z historie. „Podobná pandemie, možná ještě horší, byla španělská chřipka v letech 1918 až 1920. A jak můžete sledovat v literatuře i v tisku, tak v okamžiku, kdy skončila, ekonomika naskočila celkem vzato běžným způsobem.“