Spisovatel kritizuje pořad ČT a řekl, jak to bylo doopravdy s Gottwaldem a únorem 1948

10.12.2013 13:27 | Zprávy

V prvním díle projektu s názvem Kritický klub došlo na hodnocení úvodních čtyř dílů filmové série České televize České století. Tato série má podle svých tvůrců rozkrývat tabu klíčových událostí našich moderních dějin. Spisovatel Tomáš Krystlík zde však upozorňuje na řadu rozporů se skutečností a mimo jiné říká, jak to bylo doopravdy s únorovým převratem, a připomíná, proč už režim od roku 1945 nelze pokládat za demokratický.

Spisovatel kritizuje pořad ČT a řekl, jak to bylo doopravdy s Gottwaldem a únorem 1948
Foto: ČTK
Popisek: Klement Gottwald

Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík po zhlédnutí prvních čtyř dílů tohoto seriálu od režiséra Roberta Sedláčka a scénáristy Pavla Kosatíka dospěl k názoru, že ne vše je v seriálu v pořádku. Byl pozván i Kosatík, jako autor vyřčených skutečností, ale pozvání odmítl. Krystlík nejprve rozebírá díly Českého století, které se věnují T. G. Masarykovi, sudetoněmeckému odsunu a atentátu na Heydricha. Čtvrtý díl se týká únorového převratu.

Velká Gottwaldova chvíle

„Únor roku 1948, velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka. Demokratickým politikům, včetně Beneše, pozdě dochází, že Gottwald se do Moskvy skutečně jezdil učit, `jak jim zakroutit krkem`, jak prohlásil v prosinci 1929 v prvorepublikovém parlamentu. Naivita stárnoucích demokratických politiků, postupující nemoc a deprese prezidenta Beneše proti cynismu, sebevědomí a bohorovnosti Gottwalda a jeho soudruhů v nerovném souboji s osudovým koncem,“ píše se na webu České televize ke čtvrtému dílu s názvem Všechnu moc lidu Stalinovi.

Už v roce 1945 tu nebyla demokracie

„V ukázkách se diskutuje o tom, že strany, jejíž ministři odstoupili, přejdou do opozice, což je naprostý nesmysl, protože systém Národní fronty nic takového neumožňoval. Systém Národní fronty byl založen na tom, že všechny strany budou sledovat stejný cíl, který teda má Národní fronta, a jestliže by nějaká strana s tím nesouhlasila a přešla takzvaně do opozice, tak zákonem bylo nařízeno, že ministr vnitra takovou stranu má neprodleně rozpustit. A opačně: Nově vznikající strana, která chtěla být ministrem vnitra povolena, musela souhlasit s cíli Národní fronty, nemohla mít žádný jiný program nebo program, který nesouhlasil s cíli Národní fronty. Čili tehdy nebyla již demokracie. V roce 1945 až 1948, i když čeští historici vykládají něco jiného, něco o omezené demokracii, demokracie nebyla, protože ve státě, kde nemůže vzniknout opoziční strana nebo opozice vůči vládě, tak ten se nemůže nazývat demokratický,“ tvrdí Krystlík.

Další scénáristický lapsus

A pokračuje kritikou další ukázky: „Zápotocký se ptá Klementa Gottwalda, zda se bojí, nebo nebojí, zda má rád, nebo nemá rád soudruha Stalina za přítomnosti Slánského, což je naprosto nepravděpodobná scéna, protože nikdo z těch soudruhů, když se sešli, nemohl si být jist, že jeden z nich donáší Ministerstvu státní bezpečnosti Sovětského svazu. Čili nic takového nemohl nikdo položit jako otázku a nikdo na to nemohl odpovědět. To prostě je scénáristický lapsus par excellence,“ konstatuje autor knih Zamlčené dějiny.

Podle něj je v tomto filmu, který se zabývá únorovým převratem, také zajímavá jedna věc, která není dostatečně vysvětlena. „Ve vládě včetně ministerského předsedy bylo šestadvacet členů. Podle Ústavy vláda padá, podává demisi a jsou vypsány nové volby, když odstoupí více než nadpoloviční část ministrů. Odstoupilo jich dvanáct, čili podpoloviční. Je fakt, že zřejmě počítali odstupující ministři s tím, že se k nim přidají i ministři ze sociální demokracie. Jenže ta to odmítla. Ne že by někteří ministři ze sociální demokracie nechtěli odstoupit, jenže strana jim to zakázala. Ovšem není všem dnům konec,“ připomíná Krystlík.

Jak se dostali komunisté k moci

„Gottwald chtěl ve své nové vládě, kterou hodlal doplnit o své lidi, mít jiné ministry než dva ze sociální demokracie, konkrétně nechtěl Timeše a Václava Majera. A protože věděl, že Beneš mu půjde na ruku, to věděl předem, protože to dokázal odhadnout, tak donutil tyto dva ministry Timeše a Majera, aby podali demise den před únorovým pučem. Ti demisi podali, takže nastal stav, že čtrnáct ministrů ze šestadvaceti odstoupilo. To znamená, že Beneš byl povinen podle Ústavy povinen vypsat nové volby. Kdyby je nevypsal, tak by měl pověřit někoho, ovšem už ne Gottwalda, aby sestavil vládu podle výsledků posledních parlamentních voleb. Ani to, ani to neudělal, nýbrž porušil flagrantně Ústavu a podepsal Gottwaldovi nové členy vlády a staré odvolal. Tím se dostali komunisté v Československu k moci,“ doplnil.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kup

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chápu, že nás tu musíte prokádrovat“. Maláčová se vysmála Moravcovi, ten spustil o roce 1989

15:11 „Chápu, že nás tu musíte prokádrovat“. Maláčová se vysmála Moravcovi, ten spustil o roce 1989

Nedělní debata Václava Moravce se nesla v konfrontačním duchu a zaměřila se na povolební spojenectví…